Novinky z astronomie

Jak jsme si každý jistě všimli, v mlhavých podzimních dnech je pohled skrze mlhu pro viditelné světlo velmi omezený. Je to proto, že rozměr kapiček vodní páry (cca 1÷100 μm) je řádově srovnatelný a větší, než je vlnová délka viditelné části elektromagnetického záření. Záření s touto délkou vlny se pak na částečkách vodní páry rozptyluje a mlha se tak pro nás stává neprůhlednou. Stejné problémy mají například hasiči s kouřem. Kouř je pro viditelné světlo neprůhledný a je nemožné pouhým okem zjistit, co se v něm skrývá. celý článek >>

Antihmota vo Vesmíre nie je bežná komodita; tá, ktorá vznikla počas Veľkého tresku, sa dávno anihilovala. Jediné známe zdroje antihmoty v súčasnom Vesmíre sú zrážky častíc s vysokou energiou a β+ rozpad. Dlho očakávaný výsledok merania energetického spektra pozitrónov v kozmickom žiarení priniesol zatiaľ najpresnejšie merania a potvrdil výsledky predchádzajúcich experimentov – prebytok pozitrónov o vysokej energii, ktorých zdroj je zatiaľ neznámy. celý článek >>

V současnosti lidstvu neustále roste spotřeba elektrické energie, bez které si dnešní život ani nedovedeme představit. Lidé se s tímto problémem snaží vypořádat všelijak. Od pochybných solárně-větrných experimentů až po několik desetiletí trvající výzkum jaderné fúze jako zdroje pro výrobu elektrické energie. Laikům by se mohlo zdát, že v dnešní době, kdy probíhá stavba doposud největšího fúzního zařízení, tokamaku ITER, nemá již smysl řešit podobnou otázku. celý článek >>

ontové motory mají za sebou velké množství úspěchů. Projekt NASA vyústil k výrobě 30centimetrového iontového pohonu NSTAR, hlavní pohonné jednotky pro vesmírnou sondu Deep Space 1. Japonská sonda Hyabusa používala iontový motor využívající elektronovou cyklotronní rezonanci k ionizaci paliva. Evropský satelit SMART-1 nesl na palubě Hallův iontový motor. Sonda Dawn používá iontové motory na bázi NSTAR. V prosinci loňského roku NASA ohlásila překonání rekordu na poli iontových motorů. celý článek >>

Vytváření černých děr v laboratoři patří zatím spíše do říše science-fiction, a to zejména díky vysokému energetickému prahu pro jejich produkci. Nicméně teoretické modely popisující srážky částic za produkce černých děr a jejich počítačové simulace jsou seriózní vědeckou disciplínou. Právě vznik a vývoj miniaturních černých děr je vědecky nesmírně zajímavý, protože v blízkosti takových objektů je možné současně pozorovat jevy popisované kvantovou teorií, jako je například vypařování černé díry a její následný zánik, a také relativistické jevy v podobě gravitačního čočkování nebo vyzařování gravitačních vln. celý článek >>