Giordano Bruno se narodil roku 1545 v Nole, vesničce blízko Neapole. Coby patnáctiletý chlapec vstoupil do dominikánského kláštera, ale za kritiku církevních poměrů byl vyloučen z řádu a posléze i církve. Cestoval po celé Evropě, publikoval své názory a přednášel je na řadě universit. Při návratu do Itálie byl vydán inkvizici a po několikaletém věznění a mučení, když se nezřekl svých myšlenek, upálen 17. února 1600 na náměstí Květů v Římě. V roce 1588 pobýval i zhruba půl roku v Praze.
Bruno sám nebyl astronom, Koperníkovy myšlenky rozvíjel zejména po filosofické stránce. V tomto směru šel ještě mnohem dál, zatímco Koperník přisoudil střed vesmíru Slunci, Bruno považuje Slunce za jednu z bezpočetných hvězd, které vyplňují nekonečný vesmír. Zrušil tak dosud přijímanou představu o pevné sféře stálic obklopující celý vesmír, hvězdy jsou podle něj volně rozmístěny v prostoru. Vesmír je jednotný i ve složení, není rozdíl mezi hmotou Země a ostatních kosmických těles. Bruno uvažuje i o planetách cizích hvězd a životu na jiných kosmických tělesech a zcela rozbíjí aristotelský názor o rozdílné povaze pozemského a nebeského světa. Zcela unikátní je Brunova úvaha, že z každého místa ve vesmíru by se člověku muselo zdát, že se nachází ve středu světa, který se kolem něj otáčí.
Svými názory Bruno daleko předstihl svou dobu. Jeho myšlenky byly z církevního pohledu natolik radikální, že velmi urychlily zákaz Koperníkova učení. Bruno sám se stal první obětí změny církevního postoje k novým myšlenkovým proudům, které do astronomie přinesla renesance. Galileo Galilei unikl podobnému osudu jako Bruno jen tím, že své názory včas odvolal.
Obrázky
Brunova socha - náměstí Květů, Řím