AIM (Aeronomy of Ice in the Mesosphere, aeronomie ledu v mezosféře) je dvouletá mise, která by měla odstartovat 25. dubna letošního roku. Je připravována pod záštitou NASA a měla by přinést zajímavé novinky v oblasti poznání naší atmosféry.
 |
|
Atmosféra – Atmosféra je plynný obal vesmírného tělesa, který si těleso drží vlastní gravitací. Atmosféru mají především planety. Troposféra – nejnižší vrstva atmosféry, ve které se tvoří počasí. Troposféra sahá od povrchu země až do 7 km v polárních oblastech a 17 km okolo rovníku. Teplota troposféry klesá s nadmořskou výškou. Stratosféra – vrstva atmosféry nad troposférou. Sahá přibližně do 50 km. Teplota s nadmořskou výškou roste. Mezosféra – vrstva atmosféry nad stratosférou, přibližně do 80 až 85 km. Teplota s nadmořskou výškou klesá. Termosféra – horní vrstva atmosféry, sahá od konce mezosféry přibližně do vzdálenosti 640 km od povrchu. Teplota s nadmořskou výškou stoupá. Aeronomie – výzkum horních vrstev atmosféry, v nichž se projevuje silná ionizace a disociace. |
Předmětem pozorování budou takzvaná noční svítící oblaka. V literatuře se označují buď zkratkou NLC (NoctiLucent Clouds) nebo PMC (Polar Mesospheric Clouds). Tato oblaka jsou v polárních oblastech Země v období léta snadno pozorovatelná pouhým okem. Pohled na ně se dá srovnat s tancem polárních září. Jejich svit je dán odrazem slunečního záření od krystalků ledu, ze kterých jsou tato oblaka tvořena. Jelikož doposud žádný ze satelitů nebyl navržen ke sledování vlastností nočních svítících oblaků, není zatím známo, za jakých podmínek vznikají a proč se mění. Na tyto otázky by měl přinést odpovědi právě nový satelit AIM.
 |
 |
| Noční svítící oblaka. Převzato z knihy M. Gadsden, P. Parviainen: Observing Noctilucent Clouds, IAGA 1995. |
Na přípravě mise AIM se podílela řada univerzit a vědeckých pracovišť. K nejvýznamnějším patří HU (Hampton University), UAF (University of Alaska Fairbanks), LASP (Laboratory for Atmospheric and Space Physics), CU (Colorado University), NRL (Naval Research Laboratory), SDL (Space Dynamics Laboratory), USU (Utah State University), GMU (George Mason University) a BAS (British Antarctic Survey). Satelit AIM ponese na palubě tři velmi kvalitní přístroje:
|
CIPS (Cloud Imaging and Particle Size) – čtyři kamery v různých úhlech, které poskytnou vědcům dvojrozměrný pohled na noční svítící oblaka. Složený obraz umožní určit velikost ledových částeček, ze kterých se oblak skládá. SOFIE (Solar Occultation For Ice Experiment) – experiment využívající zakrytí Slunce oblakem k určení teploty a složení plynů, které mají vliv na utváření nočních svítících oblak. Zařízení odhalí chemický recept, který podněcuje jejich vznik. CDE (Cosmic Dust Experiment) – experiment, který bude zaznamenávat množství vesmírného prachu vstupujícího do atmosféry. To umožní vědcům určit, jaký má prach vliv na utváření nočních svítících oblak. |
 |
| Kamera CIPS, analyzátor SOFIE a lapač prachu CDE. |
Hlavním cílem mise bude zjišťování výskytu a polohy nočních svítících oblaků. Satelit bude měřit velikost ledových částic, tok prachových částic z vesmíru, závislost teploty atmosféry, chemického složení a koncentrace aerosolů na výšce. Sonda AIM je 140 cm vysoká a 109 cm široká. Její hmotnost je 195 kg a na oběžnou dráhu ve výšce 600 km bude vynesena raketou Pegasus XL.
