První průzkumníci se na místě dnešního kosmodromu objevili počátkem roku 1955. Místo je dostatečně vzdáleno od větších měst, jeho střelecký sektor se nachází nad rozsáhlými neobydlenými oblastmi nad územím bývalého Sovětského svazu a je zde dostatečný počet jasných dní. První sovětská mezikontinentální raketa z kosmodromu mohla odstartovat již v srpnu 1957.
Poloha i samotná existence kosmodromu byly po několik let drženy v tajnosti. Oficiálně byla poloha spolu s názvem místa oznámena teprve po letu prvního člověka do vesmíru v roce 1961, kdy mělo být uznáno sovětské prvenství. Bajkonur se zapsal do historie kosmonautiky mnoha významnými starty – odsud byla vypuštěna první umělá družice Země Sputnik 1 v roce 1957, startoval zde Jurij Gagarin na svůj 108 minut trvající let, první žena ve vesmíru Valentina Těreškovová i první český kosmonaut Vladimír Remek.
Bajkonur byl také hlavním centrem pro stavbu a zásobovací mise k dnes již neexistující stanici Mir a v uplynulých dvou letech bránou k Mezinárodní vesmírné stanici po tragédii raketoplánu Columbia. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 přešel kosmodrom do vlastnictví Kazachstánu. Později byla ovšem podepsána dohoda, která zajišťuje pronájem základny Ruské federaci a to až do roku 2050 za roční poplatek 115 milionů dolarů.
Bajkonur samozřejmě není jediným využívaným kosmodromem. Samotné Rusko vlastní ještě kosmodromy Kapustin Jar při Volgogradu, Pleseck stavěný pro lety na dráhy s velkým sklonem a od roku 1997 i Svobodnyj, který měl být do budoucna alespoň částečnou náhradou za ztracený Bajkonur. Evropská vesmírná agentura využívá kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Velmi zajímavý je také projekt Sea Launch, mezinárodní startovací plošina umístěná na moři, výhodná svou příhodnou polohou na rovníku, která umožňuje starty na dráhy všech sklonů. První raketa z této plošiny startovala v roce 1999.
Obrázky
Sea Launch