Koncem června 2006 americká kosmická agentura NASA oznámila, že nosné rakety, které znovu vynesou člověka na Měsíc, dostaly konečně své označení. Příznačně se
jím stalo jméno řeckého boha války – Ares.
Uvědomíme-li si, že Ares pronikl do římské mytologie pod jménem Mars, je zřejmé, že označení v sobě nese i jistý příslib toho, že jednou donesou
lidskou posádku k další planetě naší sluneční soustavy.
 | | Modely nosných raket Ares I a
V. |
|
 | | Logo programu. |
|
Ve skutečnosti se nejedná o jednu nosnou raketu, ale o dvě. První – Ares I – s pracovním označením CLW (Crew Launch
Vehicle) by měla vynášet lidskou posádku. Druhý nosič s pracovním označením CaLV (Cargo Launch Vehicle) byl pojmenovaný jako Ares V a měl by do
vesmíru dopravit potřebný materiál. Novinkou je, že nosiče Ares již nepočítají s raketoplánem. Loď pro vlastní výpravu vznikne až na oběžné dráze kolem
Země. Číselné rozlišení raket Ares bylo zvoleno na počest jejich předchůdců, kteří vynesli na Měsíc první lidskou posádku. Byly to nosiče Saturn I
a Saturn V.
Ares – řecký bůh války. Nově také označení nosných raket NASA, které by měly vrátit člověka na Měsíc a dopravit jej až k Marsu.
Saturn – planeta naší sluneční soustavy. Též nosná raketa, vyvinutá v 70. letech 20. století pro americký kosmický program Apollo. Její
poslední verze Saturn V opakovaně s úspěchem vynesla do kosmu loď, která přistála na Měsíci.
Apollo – americký program pilotovaných vesmírných letů probíhající v letech 1961 až 1972.
SRB – Solid Rocket Booster, také označovaný jako RSRM (Reusable solid rocket motor). Motor na pevné palivo, který se používá u raketoplánů a
bude použit jako první stupeň pro novou raketu Ares.
|
I když nosiče jsou připravené pouze v hlavách konstruktérů, můžeme si o nich již dnes udělat nějakou představu z následujících údajů.
Úkolem rakety Ares I bude vynesení posádky do kosmu. Konstrukce prvního stupně rakety Ares I vychází z urychlovacího stupně
na pevné pohonné látky SRB kosmického raketoplánu v prodloužené pětisegmentové verzi. Jedná se o první případ, kde bude pro pilotovaný let
v prvním stupni rakety použit výhradně motor na tuhé pohonné látky. Druhý stupeň by měl pohánět raketový motor J-2X odvozený z motorů J-2
používaných v 60. a 70. letech minulého století u nosičů Saturn V ve druhém a třetím stupni. Motor bude spalovat směs kapalného
vodíku a kyslíku, bude označován jako LH2+LOX (Liquid H2 + Liquid OXygen). Na vrchu bude usazena pilotovaná loď se záchranou věžičkou, která
v případě selhání nosiče odnese loď i s kosmonauty do bezpečí. Nosnost rakety Ares I má být pro cestu na nízkou oběžnou dráhu přibližně
25 tun.
 |
|
Ares V má představovat těžký nosič, jehož úkolem bude dopravovat do kosmu těžké náklady a komponenty potřebné k letu na Měsíc
a na Mars. V prvním stupni bude pětice výkonných motorů RS-68 na kapalný kyslík a vodík (LOX/LH2), namontovaných pod zvětšenou palivovou
nádrží a dvojice pětisegmentových motorů SRB po stranách. Druhý stupeň bude osazen stejnými motory J-2X jako Ares I. K velitelské lodi konstruované
na oběžné dráze by měl Ares V postupně dodat všechny potřebné moduly a zásoby tak, aby s ní kolem roku 2030 bylo možné vypravit posádku na
Mars. Raketa Ares V by měla být schopna vynést užitečný náklad 130 t na nízkou oběžnou dráhu Země a asi 65 tun na Měsíc. Její výška bude
přibližně 110 m.
 |
|
První nosné rakety, které vynesly kosmickou loď s lidskou posádkou na Měsíc, byly rakety Saturn, vyvinuté v Marshallově středisku pro kosmické
lety. První verze rakety – Saturn I – dolétla na oběžnou dráhu 21. 10. 1961 a byla bez posádky. Poslední verze rakety –
Saturn V – pak 16. 7. 1969 vynesla kosmickou loď Apollo 11 na oběžnou dráhu. Apollo 11 poté 19. 7. 1969 úspěšně přistálo na
Měsíci. Následovala další čtyři přistání na Měsíci. Program byl ukončen na konci roku 1972 letem Apolla 17. Saturn V ještě jednou vzlétl
14. 5. 1973, tentokrát ale bez posádky. Jeho úkolem bylo vynést na oběžnou dráhu kosmickou stanici Skylab.
 | | Náčrty nosných raket Saturn I a Saturn V. |
|
 | | Model rakety Saturn V. |
|
Nosné rakety Saturn měly v horní části lunární a orbitální modul. Po jeho dopravení do kosmu se od něj oddělily. Rakety Ares s sebou ponesou
náklad, z kterého se kosmická loď sestaví až na oběžné dráze. Zajímavé je také srovnání parametrů nových nosných raket Ares s jejich předchůdci
– raketami Saturn:
| Parametr |
Saturn V |
Ares I |
Ares V |
| Období vývoje |
1962-1968 |
2014-2020 *) |
2014-2020 *) |
| První použití |
16. 8. 1969 |
2020 *) |
2020 *) |
| Celková délka |
111 m (s Apollem) |
95 m |
110 m |
| Délka bez vynášené lodi |
88 m |
– |
– |
| Maximální průměr trupu |
10 m |
5,5 m |
? |
Hmotnost rakety při startu
bez užitečného nákladu |
2 725 t |
4 400 t |
16 314 t |
Užitečné zatížení vynesené
na nízkou oběžnou dráhu |
100÷110 t |
25 t |
130 t |
Užitečné zatížení dopravené
k Měsíci. |
41 t |
– |
65 t |
| *) Toto jsou pouze plánovaná data. Zda se je podaří splnit, ukáže až budoucnost... |
*) Toto jsou pouze plánovaná data. Zda se je podaří splnit, ukáže až budoucnost...
 |
| Ares I – umělecká vize
startu. Zdroj: NASA. |
 |
| Ares V – umělecká vize
startu. Zdroj: NASA. |