Byla objevena první kamenná exoplaneta?

Na zprávy o objevech nových planet obíhajících okolo vzdálených hvězd jsme si už pomalu zvykli. V současné době ostatně známe již více než 150 exemplářů. Doposud se ovšem jednalo o obří plynné planety podobné planetě Jupiter.
Poslední detekovaná exoplaneta, nacházející se v planetárním systému červeného trpaslíka Gliese 876, je ale úplně jiná. Se svojí hmotností pouhých 5,9 až 7,5 hmotnosti Země je v porovnání s ostatními známými exoplanetami skutečným trpaslíkem. Její malá hmotnost spolu s poloměrem, který je pouze zhruba dvakrát větší než je poloměr Země, naznačuje, že by se mohlo jednat o první detekci exoplanety terestrického typu (planety s pevným povrchem) obíhající kolem stabilní hvězdy. Nově objevená exoplaneta obíhá kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti pouhých 0,021 AU (tedy mnohem blíže než ke Slunci nejbližší planeta sluneční soustavy, Merkur, obíhající ve vzdálenosti 0,4 AU). Jeden její oběh přitom trvá necelé dva dny.
Planetu takovýchto rozměrů a s takovýmito parametry oběžné dráhy bychom za použití dnešních metod přímé detekce hledali marně. Tato pravděpodobně první objevená kamenná exoplaneta byla spíše „spočtena“ než pozorovatelsky objevena. V letech 1998 a 2001 byla totiž u zmíněného červeného trpaslíka objevena dvojice obřích plynných planet o hmotnostech 1,9 a 0,6 hmotnosti Jupitera. Pro tuto soustavu hvězdy se dvěma vzájemně interagujícími planetami byly provedeny výpočty dráhy, které se ale přesně neshodovaly s napozorovanými daty. Tato odchylka mezi spočtenými a skutečnými hodnotami pak byla impulsem k detailnímu studiu tohoto systému nově opraveným spektrometrem na Keckově observatoři, který tuto malou planetu odhalil.
Tento objev je významný hned z několika důvodů. Zaprvé vše nasvědčuje tomu, že jsme skutečně detekovali první kamennou exoplanetu okolo stabilní hvězdy. Objev kamenné planety obíhající v extrasolárním systému blíže mateřské hvězdě než obří plynné planety také potvrzuje naše představy o formování planetárních systémů kolem hvězd ze zárodečných mlhovin. V neposlední řadě tento objev ukázal, že při současné úrovni pozorovací techniky jsme již schopni odhalit planety velikosti Země obíhající kolem červených trpaslíků, tedy hvězd, kterých je v našem nejbližším okolí nejvíce.

---