Dne 16. srpna 2008 budeme moci ve večerně-nočních hodinách pozorovat částečné zatmění Měsíce. Zatmění u nás bude pozorovatelné ve většině svého průběhu, pouze zpočátku bude nízko nad východním obzorem. Zatmění má maximální velikost 0,81 - do zemského stínu se tedy ponoří více než tři čtvrtiny měsíčního disku.
Měsíc u nás vychází ve 20 hodin 5 minut a již o dvacet minut později se začne schovávat do zemského polostínu. Tato tzv. polostínová fáze, která nastává před i po částečném zatmění Měsíce, je však okem i běžnými prostředky nepozorovatelná, neboť pokles jasu Měsíce je nepatrný. Do plného stínu Země náš nejbližší vesmírný soused vstoupí ve 21 hodin 36 minut a začne jeho částečné zatmění. Zemský stín bude postupovat od levého okraje Měsíce. Střed zatmění nastane ve 23 hodin 10 minut a ze zemského stínu Měsíc opět vystoupí 44 minut po půlnoci. Částečné zatmění tak bude trvat krátce přes tři hodiny.
Zatmění Měsíce vzniká tehdy, dostane-li se Měsíc do zemského stínu, který Země vrhá do prostoru. Měsíc se proto musí nacházet na protilehlé straně oblohy než Slunce. Při zatmění je tedy Měsíc vždy v úplňku. Ne při každém úplňku ale nastává zatmění Měsíce. Měsíc většinou zemský stín mine. K tomu, aby zatmění Měsíce nastalo totiž nestačí, aby byl pouze úplněk, ale Slunce, Země a Měsíc také musí ležet na jedné přímce. Měsíční dráha je však vůči rovině, ve které obíhá Země okolo Slunce, skloněna o úhel přibližně 5 stupňů.
K pozorování zatmění Měsíce není nezbytný dalekohled. I prostým okem je vidět postup zemského stínu na měsíčním kotouči. Dalekohledem je však možno pozorovat, jak se povrchové útvary na Měsíci noří do zemského stínu.
Na rozdíl od slunečních zatmění, kdy vůbec nelze pozorovat tu část slunečního disku, která je zastíněna Měsícem, při měsíčních zatměních Měsíc z oblohy úplně nemizí. Přestože se nachází v zemském stínu, je slabě viditelný, neboť je osvětlen slunečními paprsky, které se v zemské atmosféře lámou a dostanou se tak i do zemského stínu. Měsíc tak získává načervenalou barvu díky tomu, že se v naší atmosféře nejméně rozptyluje světlo červené. To, jak je Měsíc při zatmění tmavý, záleží na momentálním znečištění zemské atmosféry. I za úplného zatmění lze na Měsíci dalekohledem pozorovat obrysy měsíčních moří a některé zvlášť jasné krátery.
Při slunečních zatměních měsíční stín zasáhne jen malou část zemského povrchu, a proto jsou úplná zatmění Slunce pozorovatelná jen z malé části Země. Oproti tomu měsíční zatmění lze pozorovat z celé, k Měsíci přivrácené zemské polokoule, tedy z kteréhokoliv místa na zemském povrchu, které má v době měsíčního zatmění Měsíc nad obzorem.
Poslední u nás pozorovatelné zatmění Měsíce nastalo 21. února letošního roku. V průběhu roku 2009 budou sice z našeho území pozorovatelná dvě polostínová zatmění, ta jsou však, jak jsme již zmínili, okem a běžnými prostředky nepozorovatelná. Na příští částečné zatmění se můžeme těšit na Silvestra roku 2009 (maximální fáze bude však pouhých 8%), na příští úplné zatmění si budeme muset počkat až do června 2011.
| Průběh cástečného zatmění Měsíce 16. srpna pro Prahu ve středoevropském letním čase |
|
| východ Měsíce | 20 h 05 min (16.8.) |
| vstup Měsíce do polostínu | 20 h 25 min |
| začátek částečného zatmění | 21 h 36 min |
| střed zatmění (0,81) | 23 h 10 min |
| konec částečného zatmění | 00 h 44 min (17.8.) |
| výstup Měsíce z polostínu | 01 h 55 min |
| západ Měsíce | 06 h 21 min |
Průběh částečného zatmění Měsíce 16.8.2008. Zdroj: ¨NASA Eclipse Web Site, http://eclipse.gsfc.nasa.gov/