***
Štefánikova hvězdárna
observatory.cz > Novinky z astronomie > Částečné zatmění Slunce 29. března 2006

Částečné zatmění Slunce 29. března 2006

Obloha 27.3.2006 Lenka Soumarová, Jana Sainerová
Ve středu 29. března 2006 budeme moci z území České republiky sledovat částečné zatmění Slunce. Zatmění bude pozorovatelné v celém svém průběhu a maximální velikost zatmění v Praze bude 0,487 slunečního průměru.
Jako úplné lze toto zatmění pozorovat z východní Brazílie, východní a severovýchodní části Atlantického oceánu, Afriky (Ghana, Togo, Benin, Nigérie, Niger, Čad, Libye, Egypt), poté z Turecka, Černého moře, Gruzie, Kavkazu, severu Kaspického moře, Kazachstánu a Ruska. Pás totality končí na hranici Ruska a severního Mongolska. Maximální trvání úplné fáze je 4 minuty 7 sekund.
Zatmění Slunce patří bezesporu k nejatraktivnějším úkazům na obloze. Měsíc se nejprve dotkne Slunce, ale postupně ho čím dál více ukusuje, až Slunce zmizí zcela. K tomu dochází proto, že se Měsíc i Slunce po obloze pohybují. Ve skutečnosti se sice pohybuje Země, ale to se pro pozorovatele na Zemi projeví pohybem Slunce po obloze. V důsledku těchto pohybů letí stín Měsíce po Zemi rychlostí 1 km/s, a proto je trvání tohoto nebeského divadla velmi omezené. Částečná fáze trvá maximálně 2,5 hodiny a úplná se redukuje na maximálně 7 minut 35 sekund a to pouze pro pozorovatele na rovníku, kdekoli jinde je úplná fáze kratší.
V případě pozorování úplného zatmění Slunce se více než o jev jedná o pocit z něj, který nelze nahradit byť sebelepším obrázkem či videozáznamem. Těsně před úplnou fází se totiž, pro člověka (a nejen pro něj) během několika sekund, zcela nepřirozeně setmí. Není sice úplná tma jako v noci, neboť atmosféra i do místa s úplným zatměním láme sluneční paprsky z těch míst, kde zatmění neprobíhá, ale stejně má člověk divný pocit, když přichází o jednu z mála jistot – Slunce. Na nastalou situaci reagují samozřejmě i zvířata a celkem znatelně i klesá teplota vzduchu. V okamžiku úplné fáze máme možnost pozorovat jindy neviditelnou vrchní část sluneční atmosféry, kterou nazýváme koróna, jež je běžně přesvícena vlastním povrchem Slunce. Na potemnělé obloze jsou vidět i planety a jasné hvězdy. Po několika minutách toto úchvatné divadlo končí a vše se vrací do normálu.
K zatmění Slunce dochází tehdy, když se Měsíc nachází mezi Sluncem a Zemí, Měsíc musí proto být v novu a v blízkosti uzlu své dráhy. Zcela náhodou je disk Měsíce přibližně stejně velký jako disk Slunce, takže je schopen za určitých podmínek zakrýt Slunce celé. Slunce je sice 400x větší než Měsíc, ale Měsíc je 400x blíže než Slunce. Kdyby Měsíc obíhal kolem Země ve stejné rovině jako Země kolem Slunce, docházelo by k zatmění Slunce každý měsíc. Jelikož je ale dráha Měsíce skloněna o 5,2°, projde Měsíc někdy nad a jindy pod rovinou oběhu Země kolem Slunce a jeho stín tak na zemský povrch nedopadne.
V těch místech na Zemi, na která dopadne měsíční stín, pozorujeme úplné zatmění, v těch, na která dopadne pouze polostín pak zatmění částečné. Pokud kužel stínu nedosáhne až k Zemi, pozorujeme zatmění prstencové, jako tomu bylo například 3. října loňského roku, kdy jsme prstencové zatmění mohli pozorovat například z Pyrenejského poloostrova.
Zatmění Slunce jsou sice častější než zatmění Měsíce, ale vzhledem k tomu, že jejich úplná fáze je pozorovatelná jen z velice úzkého, maximálně 270 km širokého pásu, jsou pro určité místo na Zemi vzácností. V daném místě lze totiž spatřit úplné zatmění v průměru jednou za 360 let. Například v Praze bylo poslední úplné zatmění Slunce pozorovatelné v roce 1706 a to příští čeká Prahu v roce 2135.
Pro pozorování zatmění není nezbytně nutné mít dalekohled. Postačí speciální sluneční brýle, které Vám možná zbyly po posledním zatmění, nebo svářečský filtr hustoty 13. Pokud ale budete pozorovat zatmění dalekohledem, je nezbytné použít speciální bezpečnostní fólii nebo filtry, jinak může dojít k nevratnému poškození zraku! Jednoduchou metodou pozorování je promítnutí Slunce dalekohledem. Tento postup nevyžaduje žádné speciální pomůcky, bezpečně zrak ochrání a výhodou je možnost pozorovat ve více lidech najednou.
Zájemci o pozorování budou moci zatmění za jasného počasí sledovat na naší hvězdárně. Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně bude k pozorování částečného zatmění Slunce otevřena ve středu 29. března od 11 do 15 hodin.

Průběh zatmění Slunce 29. 3. 2006 pro Prahu ve středoevropském letním čase
východ Slunce 06 h 44 min
začátek zatmění 11 h 47 min
maximální fáze 12 h 48 min
konec zatmění 13 h 50 min
západ Slunce 19 h 27 min
Obrázky

Obloha 27.3.2006 Lenka Soumarová, Jana Sainerová