Vraťme se ale zpět k novým objevům. Především opět dvakrát přispěl k rozšíření počtu členů početné Saturnovy rodiny měsíců na přibližně 34. Poprvé o objekty velikosti zhruba 3 - 4 kilometrů s předběžným označením S/2004 S1 a S/2004 S2, obíhající mezi měsíci Mimas a Enceladus. Podruhé o objekt S/2004 S3 objevený na fotografiích z června 2004, když se potvrdí, že jde o měsíc a ne pouze o dočasný shluk materiálu. Pokud by se jednalo o měsíc, pak by toto těleso bylo zhruba 4 - 5 kilometrů veliké.
Dále také kompozitním infračerveným spektrometrem proměřoval rozložení teplot na prstencích. Ačkoliv rozdíly teplot činí až čtyřicet stupňů, přeci jen jde o velmi chladná místa, uvážíme-li, že jde o teploty od -203 (modrá barva) do -163°C. Podíváme-li se na data pozorněji, zjistíme, že neprůsvitné oblasti jsou chladnější než ty prázdnější jako je třeba Cassiniho dělení, vzhledem k tomu, že skrze ně projde méně světla.
Nejen vědou je ale člověk živ. Někdy nás u získaných dat neosloví pouze vědecká hodnota, ale i ta estetická. Fotografie části Saturnových prstenců hovoří sama za sebe...
Obrázky

