Zdá se, že mise Deep Impact byla úspěšná, 4. července 2005 přibližně v 7.52 SELČ došlo k dopadu impaktoru na kometu Tempel 1! Průběžně budeme přinášet nové informace...
Veškerá data ze sondy ještě nebyla stažena a je jasné, že že práce na jejich vyhodnocení budou pokračovat ještě minimálně týdny, přesto si shrňme několik momentů z večerní tiskové konference.
Snímkování komety nadále pokračuje. Je patrné, že vyvržená hmota se uvolňovala ještě několik hodin po impaktu, pokud je v kometě obsaženo hodně těkavých látek, pak by uvolňování plynu mohlo pokračovat ještě relativně dlouhou dobu. Na snímcích je patrný dvojí záblesk při impaktu. Podobné efekty byly pozorovány i při pokusech a byly způsobeny tím, že se projektil nejdřív zabořil do povrchu a teprve potom uvolnil energii, což by mohl být i tento případ. Látka zachycená na fotografiích jsou prachové částice, které odráží světlo, kometu pravděpodobně pokrývá vrstva prachu. Vzdálenost, do které se vyvrženiny dostaly, je v řádu tisíců kilometrů.
V naměřených spektrech s vyvrženým materiálem jsou patrny výrazné změny, což předběžně naznačuje, že existují velké rozdíly mezi složením vnitřního materiálu a obálky komety.
Topologie komety je odlišná od toho, co známe z komet Wild-2 a Borelly, které navštívily sondy Stardust a Deep Space 1. Jádro není protáhlé, jak se původně uvažovalo. Na povrchu jsou patrny struktury, které vypadají jako impaktní krátery. Něco podobného sice bylo pozorováno i na kometě Wild-2, ale není o tom shoda, takže se pravděpodobně bude jednat o první pozorování impaktních kráterů na kometě. Ze snímků je patrná tmavá struktura, která by snad mohla reprezentovat vzniklý kráter, ale vyhodnocení bude ztížené prachem, který celou scenérii stíní.
Prezentována byla také mapa rozložení teploty jádra, zatím bez absolutní kalibrace hodnot. Měla by napomoci pochopit, jak rychle jádro reaguje na změny slunečního osvitu.
Sondě zbylo odhadem něco kolem 160 kilogramů paliva. Až budou stažena všechna data a skončí snímkování, bude sonda zakonzervována, zatím není žádný konkrétní plán pro její další využití.
 |
| Mapa teplotního rozložení. |
 |
| Ohlédnutí za vzdalující se kometou. Snímek pořídil přístroj HRI na palubě mateřské sondy. Na snímku je patrná hranice mezi Sluncem osvětlenou a neosvětlenou polovinou komety. |
Byla uvolněna data pořízená sondou Rosetta ukazující vývoj jasnosti komety po impaktu. Jedná se jednak o snímky ve falešných barvách, na kterých není nárůst výrazně patrný, nicméně 3D graf a "světelná křivka" jsou výmluvné. Jasnost komety asi půl hodiny po impaktu byla přibližně pětkrát vyšší, později začala již pomalejším tempem klesat.
 |
 |
 |
 |
| Snímky pořízené sondou XXM-Newton 3. a 4. července ukazují kometu Tempel 1. Snímky jsou v modrých (vrchní řada) a ultrafialových vlnových délkách. Ultrafialové snímky vykazují přítomnost hydroxylových iontů, přímého produktu rozkladu vody. Toto měření odpovídá předběžným měřením provedeným sondou Rosetta minulý týden. |
Další snímek do skládanky z Hubbleova vesmírného dalekohledu a první fotografie, které pořídila sonda XMM-Newton.
 |
 |
Toho, co zatím stihlo projít oficiálními kanály, není mnoho. Několik snímků a potvrzení úspěšného impaktu. Počkáme si, co se dozvíme na večerní tiskové konferenci, která by se měla uskutečnit kolem osmé večer našeho času. Nicméně už byl ohlášen nárust jasnosti komety o zhruba 2 magnitudy, je ostatně patrný na fotogafiích z Hubbleova kosmického dalekohledu "před" a "po". První reakce některých odborníků NASA byla, že výbuch je větší než se čekalo. Já osobně jsem velmi zvědavá, kolik materiálu se vlastně podařilo vymrštit a na velikost vzniklého kráteru...
 | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Zdá se, že mise Deep Impact byla úspěšná, přibližně v 7.52 SELČ došlo k dopadu impaktoru na kometu Tempel 1. Ale vezměme to po pořádku.
Klíčovým okamžikem mise bylo uvolnění impaktoru, ke kterému došlo v neděli 3. července 2005 v 8:07 SELČ. Impaktor pak musel absolvovat ještě přibližně 880 000 kilometrů „po svých“. Mateřská sonda již dvanáct minut po oddělení provedla odkloňující manévr a vůči impaktoru se relativně zbrzdila o přibližně 100 metrů za sekundu. Jejím úkolem je sledovat dopad, kometu a naměřená data posílat k Zemi. Zároveň bylo potvrzeno, že vysokozisková anténa mateřské sondy úspěšně komunikuje s impaktorem. Anténa impaktoru totiž není dostatečně silná, aby data odesílala na Zemi sama, používá proto sondu jako retranslační stanici.
Impaktor pak provedl tři manévry na korekci dráhy v časech 6:22, 7:17 a 7:39 SELČ, aby kolem 7:52 SELČ konečně došlo k samotnému dopadu. K dispozici jsou zatím alespoň první snímky ze sondy…
Pokud jde o výsledky z dalších sond, které kometu sledují, podle portálu Evropské kosmické agentury by měly první vědecké výsledky z Rosetty dorazit někdy po páté hodině odpolední, z Hubbleova kosmického dalekohledu po osmé a z Evropské jižní observatoře v deset hodin. Je tedy jasné, že na podrobnější výsledky si jako u všech podobných misí budeme muset ještě nějakou dobu počkat…
 |
 |
 |
 |
