Nekompromisně se blíží okamžik setkání sondy
Deep Impact s kometou Tempel 1. Nejlákavější částí mise přitom není ani tak samotné fotografování komety přístroji sondy, ale dopad zhruba 370kilogramového měděného projektilu na povrch komety. Vědci si od tohoto výjimečného experimentu slibují možnost poprvé nahlédnout do nitra komety - studovat nepozměněný materiál z doby, kdy se formovala sluneční soustava. Při dopadu bude vytvořen kráter, jehož velikost bude záviset na složení a kompaktnosti materiálu komety.
Časový průběh:
3.7. 2005 – 8.07 SELČ uvolnění impaktoru do dráhy komety
4.7. 2005 – 7.52 SELČ ± 3 min – dopad impaktoru
4.7. 2005 – 8.06 SELČ – nejtěsnější průlet mateřské sondy kolem komety Tempel 1
Čekání na první výsledky si můžete zkrátit třeba zapojením se do soutěže
The Planetary Society, na jejíchž stránkách lze až do 4. července 7.50 SELČ odhadovat velikost vzniklého kráteru. Připomeňme, že odhady hovoří o průměru až 100 metrů a hloubce až 30 metrů. Na stránkách
NASA TV bude také možné sledovat především tiskové konference sledující průběh mise.
Zabrusme ale ještě trochu do historie výzkumu komet. Dne 2. července uplynulo dvacet let od startu sondy Giotto, evropské mise, která byla určena k průzkumu jádra komety Halley. Během přiblížení sice byla poškozena, většina přístrojů ale zůstala funkční, a tak byla následně vyslána i ke kometě Grigg-Skjellerup. Dodala první fotografie kometárního jádra zblízka a stala se první sondou, která navštívila dvě komety. Mise úspěšně skončila v roce 1993.
V souvislosti s misí Deep Impact můžeme skloňovat ještě jméno další „kometární mise“ - evropské sondy Rosetta. Spolu se sondami
HST,
Spitzer,
Chandra,
Swift,
SWAS,
XMM-Newton a pozemskými dalekohledy bude sledovat kometu během i po vlastním impaktu a získávat potřebné informace o průběhu setkání, změnách jasnosti.. Samotná Rosetta je nyní na cestě ke kometě 67 P/Churyumov–Gerasimenko, ke které by měla dorazit v roce 2014.