Sonda Rosetta, která bude závislá pouze na solárních článcích, proletí několikrát kolem Země a Marsu, aby s využitím efektu gravitačního praku nabrala dostatečnou rychlost na svou desetiletou cestu přes hlavní pás asteoridů. V okamžiku setkání s kometou bude sonda vzdálena 4,5 astronomické jednotky od Slunce (1 astronomická jednotka - AU - je střední vzdálenost Země od Slunce, tj. cca 150 mil. km). Rosetta bude několik měsíců obíhat kolem kometárního jádra, které lze přirovnat ke špinavé sněhové kouli o průměru 4 kilometry, a bude mapovat jeho povrch. Tato mapování budou velmi důležitá pro následné přistání modulu Ptolemy na povrchu kometárního jádra.
Přistávací modul je vybaven 10 přístroji, které budou zjišťovat chemické složení jádra, měřit poměry mezi jednotlivými izotopy uhlíku a pořizovat fotografie povrchu. Na Evropské jižní observatoři byly pořízeny snímky cíle této sondy - komety 67P/Churyumov - Gerasimenko. Na prvním obrázku vidíte kometu jako slabou tečku uprostřed, zatímco hvězdy jsou rozmazané (protože se kometa vůči hvězdnému pozadí pohybuje, a tak se hvězdy naexponují jako čárky) a na druhém obrázku naopak vidíme pohyb komety na hvězdném pozadí (kometa je zachycena jako slabá čárka uprostřed).
Obrázky
