Právě v tuto chvíli již možná na povrchu Marsu pracuje nová sonda, která má prozkoumat další část této planety. Jak již bylo napsáno dříve, sonda Fénix opustila Zemi v srpnu 2007 a v těchto dnech, konkrétně 26. 5. 2008 v 1:36 SELČ, je naplánováno její přistání na povrchu Marsu. To, že přistávací manévr nebude jednoduchou záležitostí, potvrzují i mnohé obavy vědců, kteří projekt připravili. Důvodem je oblast, která byla pro průzkum vybraná: zatím nejvíce na severu, kam se ještě žádná sonda neodvážila.
Mars – rudá planeta, je v pořadí čtvrtým tělesem sluneční soustavy se dvěma malými měsíci, Phobosem a Deimosem. Povrch planety je pokryt načervenalým pískem a prachem. Barva je způsobena vysokým obsahem železa. Načervenalá barva celé planety jí dala jméno (Mars je bůh válek). Obrovské sopky, z nichž ta největší, Olympus Mons, je 24 km vysoká a její základna je 550 km široká. Na vrcholu je kráter o průměru 72 km. Pro Mars jsou charakteristické systémy kaňonů vzniklé pohybem kůry. Snímky ze sond ukazují místa, kudy dříve tekla voda. Zdá se, že Mars byl dříve vlhčí a teplejší, než je dnes. Rozpětí teplot, které na Marsu panují (zima ne větší než v Antarktidě) by bylo snesitelné pro některé primitivní formy života žijící na Zemi. Jejich existence se však dosud nepotvrdila.
NASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, založen byl v roce 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších.
|
Obavy jsou na místě, protože povrch Marsu je v této oblasti příliš skalnatý a přistání v takových podmínkách je velmi těžké a riskantní. Největší riziko, kterého se v NASA obávají, je asi to, že by skalnaté okolí mohlo zabránit rozevření solárních panelů. Vědci ale věří v úspěch díky obrázkům pořízených kamerou HiRISE mise Mars Reconnaissance Orbiter. Kamera pořídila kvalitní snímky oblasti, kde má Fénix přistát, takže skalnaté plochy jsou dobře zmapované a dávají tedy nemalou naději, že přistání, které bude trvat 7 minut, dopadne dobře.
 |
Mapa oblasti přistání sondy Fénix, leží zatím nejseverněji (68°)
ze všech dosavadních misí. Zdroj: NASA/JPL-Caltech. |
Projekt NASA Phoenix Mars Lander je další sondou, která bude zkoumat vzorky půdy a ledu na Marsu. Jako hlavní cíl mise byla stanovena analýza vody, kterou odhalila sonda Mars Odyssey přímo pod povrchem v polárních oblastech Marsu. Díky této analýze budou moci vědci vyhodnotit, zda jsou na Marsu podmínky vhodné pro život.
Při svém tříměsíčním zkoumání povrchu Marsu v trvale zaledněných oblastech (kterých je až 25 % plochy Marsu) bude tento solární robot zkoumat vzorky ledu a půdy odebrané pomocí 2,3 metru dlouhého ramene. Laboratoř, kterou si s sebou ponese, pak prozkoumá jejich složení. Dále bude sonda průběžně sledovat počasí v této oblasti pomocí meteorologické stanice.
- Prvním cílem je zjistit, zda v tomto regionu někdy nastaly podmínky příznivé pro život bakterií.
- Složení a struktura půdy, která pokrývá masu ledu, je důležitým klíčem ke zjištění, zda led někdy roztál v důsledku klimatických změn, či nikoliv.
- Další důležitou otázkou je, zda nabrané vzorky obsahují látky na bázi uhlíku, což je základní stavební kámen našeho života i naší potravy.
Co nyní dodat? Jelikož v době vzniku tohoto bulletinu je 25. květen ještě daleko, držme palce a doufejme, že riskantní přistání Fénix zvládne dobře. Každopádně ve chvíli, kdy budete číst tyto řádky, už to bude jasné. Na výsledky mise si ale budeme muset počkat ještě déle...
 |
Jednotlivé fáze plánovaného přistání: 1) vstup do atmosféry, 2) sestup na padáku,
3) vytažení nožiček, 4) zapálení hydrazinových motorů, 5) rozvinutí solárních panelů. |
Fénix úspěšně přistál na Marsu a první signály byly zachyceny v 1:53:44 SELČ dne 26. 5. 2008. Samotné přistání proběhlo cca 15 minut před přijetím prvních signálů. Přinášíme jeden z prvních snímků po přistání.
 |
|
HiRISE – High Resolution Imaging Science Experiment, je kamera umístěná na sondě Mars Reconnaissance Orbiter. Její 0,5 metrový zrcadlový dalekohled umožňuje pořizování snímků s rozlišovací schopností až 0,3 metru.
MRO – Mars Reconnaissance Orbiter (Průzkumná oběžnice Marsu), sonda NASA, která by měla získat detailní informace o vybraných místech na Marsu, zejména s ohledem na přítomnost vody v minulosti i v současnosti. Sonda startovala v srpnu 2006 a na oběžnou dráhu byla navedena v březnu 2006. Rozlišení je pouhých několik decimetrů.
Mars Odyssey 2001 – sonda NASA k Marsu vypuštěná dne 7. 4. 2001, mise pokračuje bez problémů, sonda stále obíhá kolem Marsu. V roce 2004 byla mise prodloužena. K dosud nejěvtším úspěchům patří nalezení zmrzlé vody na Marsu. Sonda umožňuje přenos signálů z vozítek Spirit a Opportunity na Zem.
