Poslední tři úspěšné starty raketoplánů přesvědčily NASA, že je bezpečné vyslat raketoplán s jednoznačným cílem: opravit Hubbleův vesmírný dalekohled a nainstalovat na něj nová zařízení. Po haváriích raketoplánů byly servisní mise k dalekohledu zrušeny pro možné nebezpečí ohrožení posádky. Nyní změnila kosmická agentura svůj názor. Jejím cílem je opravit observatoř kroužící nad námi a doplnit ji o nejnovější technologie. Tento nádech života by měl udržet Hubble plně funkční do roku 2013.
 |
|
HST (Hubble Space Telescope) – Hubbleův vesmírný dalekohled. Největší dalekohled na oběžné dráze kolem Země, kde byl umístěn ve výšce 614 km v roce 1990. Průměr primárního zrcadla je 2,4 m. Z hlediska kosmologie je zajímavý HST Key Project (klíčový projekt HST), který v roce 1999 posloužil k prvnímu přesnému určení Hubblovy konstanty. V lednu 2004 NASA zrušila servisní mise k tomuto unikátnímu přístroji. NASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, založen byl v roce 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších. |
Od vypuštění v roce 1990 udělal HST mnoho velmi významných objevů při pozorování odlehlých částí vesmíru, ale v roce 2004 se NASA rozhodla neprodlužovat dále jeho životnost po očekávaném selhání baterií a gyroskopů v roce 2008.
31.října tohoto roku se ale agentura rozhodla, že přibližně v polovině roku 2008 vyšle servisní misi na jeho údržbu. Astronauti nainstalují dvě nová zařízení zvaná COS (Cosmic Origin Spectrograph), což je zařízení na pozorování UV spekter záření prvků, ze kterých se skládají hvězdy a vzdálené galaxie. Druhým přístrojem bude WFC3 (Wide Field Camera 3), což je kamera na pozorování ve viditelném spektru a jeho přilehlých oblastech, půjde o přesnějšího následovníka stávající kamery WFPC2. Astronauti se také pokusí opravit porouchaná zaměřovací čidla FGS (Fine Guidance Sensors), a dále spektrograf STIS, který selhal v roce 2004.
Při posuzování této mise se muselo uvažovat, že Hubble je na mnohem nižší orbitě než je Mezinárodní kosmická stanice. Takže v případě poruchy raketoplánu nebude možné využít pomoc z ISS. Po 3 úspěšných startech raketoplánů se ale NASA rozhodla, že i toto riziko je přijatelné. Každopádně bude připraven ke startu druhý raketoplán, který by posádce v případě nouze přiletěl na pomoc.
| Z historie HST |
Dalekohled HST umístěný na oběžné dráze Země ve výšce 614 km je nejvýkonnějším dalekohledem na světě. Jde o společný projekt NASA a ESA. Na oběžné dráze pracuje bez rušivých vlivů atmosféry. Na Zemi existují větší systémy, ale s výrazně menším výkonem. Podpůrná optika umožňuje astronomická pozorování v UV, optickém oboru a blízkém IR oboru (od
 |
| Servisní mise k HST v roce 1993. |
| Seznam dosavadních přístrojů na HST |
| Budoucnost a nové přístroje |
 |
| Kamera WFC3, která je připravena od roku 2004. Její instalaci na HST znemožnily havárie raketoplánů. Na HST bude umístěna v roce 2008. |
ISS – International Space Station, mezinárodní kosmická stanice. Od roku 1993 je společným projektem americké NASA, Kanady, evropských států sdružených v kosmické agentuře ESA, Japonska, Brazílie a Ruska. První modul byl vynesen v roce 1998, první posádka na stanici byla v roce 2000. ISS je neustále ve stavbě a potýká se s finančními problémy na ruské straně a s haváriemi raketoplánů na straně americké.
ESA – European Space Agency, Evropská kosmická agentura. ESA spojuje úsilí 15 evropských zemí na poli kosmického výzkumu. Centrální sídlo je v Paříži, pobočky v mnoha členských zemích. ESA byla založena v roce 1973 jako přímý následovník organizací ESRO a ELDO. Nejznámější nosnou raketou využívanou ESA je Ariane.
CCD – (Charged Coupled Detector; senzor s nábojově vázanou strukturou)– každý pixel těchto senzorů je tvořen elektrickým kondenzátorem z SiO2. Pod každým z kondenzátorů je vytvořena oblast ochuzená o díry, tzv. potenciálová jáma, ve které se zachycují elektrony generované přicházejícími fotony. Potenciálovou jámu můžeme vytvořit buď přiložením kladného napětí na elektrodu kondenzátoru přivrácenou ke světlu, nebo přidáním polovodičového PN přechodu pod vrstvu SiO2. Z množství elektronů uvízlých v potenciálové jámě se určuje intenzita dopadajícího světla. Nejmenší rozměry jednoho pixelu jsou 9×9 mikrometrů a plošné senzory jsou tvořeny maticí až 5120×5120 pixelů velkou. Chlazené CCD senzory pracují se šumem odpovídajícím 4 až 7 elektronům.
