Jak dlouho svítí Slunce v Reykjaviku a v Paříži od ledna do dubna?
Jedná se zjevně o otázkou z jakési zákaznické soutěže. Za zdánlivě prostým dotazem na dvě čísla se ovšem skrývá zrádná houština odpovědí více či méně správných.
Nejprve se pokusme zjistit, na co se otázka vlastně ptá. Sluneční svit je totiž pojem spíše meterologický než astronomický. Značí totiž jak dlouho Slunce opravdu svítí - stručně řečeno je-li jasno nebo zataženo. Pokud je takto otázka pochopena správně, pak soutěžící nelze než odkázat na meterologické ústavy ve zmiňovaných městech [hodně štěstí :-)]. V otázce by ale v tom případě mělo zaznít, jestli platí pro letos, loni ... nebo rok 1900.
Druhá možnost je chápat otázku "astronomicky" tudíž odpovědět součtem časů po které bylo Slunce nad obzorem ... tj. od východu k západu. Tady se při troše počítání dá dospět ke dvěma číslům:
Reykjavik: 1235,22 hodin... ke kterým je ovšem naprosto nezbytné dodat sérii následujících podmínek:
Paříž: 1339,61 hodin
- zeměpisné souřadnice Reykjaviku: N64º 9' 0" W21º 58' 11"
- zeměpisné souřadnice Paříže: N48º 42' 11" W2º 19' 48"
- okamžik západu/východu je přechod středu Slunce přes horizont
- uvažujeme refrakcí
Samozřejmě, že tyto podmínky nejsou v otázce přesně stanoveny. Například Paříž je velké město a tudíž, když se pohneme o nějakých 15km (pořád ještě budeme v Paříži) tak bude rozdíl sice několik málo vteřin, ale ono se to nasčítá.
Ještě větší problém nastává, budeme-li detailisté a řekneme, že Slunce svítí vlastně už v okamžiku, kdy jej nad obzor malinký cípek vykoukne a naopak přestane až když poslední kousek jeho povrchu zajde (to jsou ty okamžiky, které člověk tak zasněně pozoruje, když má občas štěstí a nachomýtne se ve správný čas na správné místo). Časový rozdíl od okraje ke středu je o něco více než minuta a je samozřejmě jiný v Reykjaviku než v Paříži - aby to nebylo tak jednoduché.
A konečně refrakce, je efekt, který způsobuje, že Slunce je ještě vidět ačkoli "matematicky vzato" je již pod obzorem. Způsobuje to ohyb světla v zemském ovzduší, kdy vlastně díky tomu, že se díváme přes velmi silnou vrstvu vzduchu vidíme mírně pod obzor. Tento efekt nám opět zanáší do výpočtu rozdíl v řádu minut každý den takže pokud bychom refrakci neuvažovali ve výsledku bude podstatný rozdíl.
Na závěr se sluší říci, že tento článek má sloužit zejména k tomu aby osvětlil, že otázka není tak jednoduchá jak se na první pohled zdá a při hodnocení velmi mnoho záleží na kvalitě výpočtu a množství dodatečných podmínek jaké zvolí zadavatel soutěže pro stanovení "správného výsledku". Dvě čísla zde uvedená můžete pro potřeby soutěže použít, ovšem jsou naprosto bez záruky a rozhodně se vzdáváme jakékoli odpovědnosti za to, zda s nimi uspějete nebo ne.
