10. ledna v podvečerních hodinách středoevropského času americká NASA slavnostně oznámila objev 8. exoplanety dalekohledem Kepler. Exoplaneta dostala strohé označení Kepler-10b. Slavnostní představení a jméno Kepler v názvu planety naznačuje, že by se mohlo jednat o velice zajímavý a dlouho očekávaný objev.
Letmý pohled na rozměr a hmotnost planety (1.42 RZ, 4.56 MZ) potvrzují naše očekávání. Kepler-10b se stala nejmenší a zároveň i nejlehčí známou exoplanetou. Přitom jich k dnešnímu dni již známe více než 500.
Úmělecká vize roztaveného povrchu planety.
Spočítáme-li si průměrnou hustotu planety vyjde nám cca 8800 kg/m3, není tedy pochyb o tom, že nová planeta je kamenná. Hmotností a rozměrem se řadí na první místo mezi tzv. SuperZemě. Na obloze ji najdeme v souhvězdí Draka na samém okraji zorného pole Keplerova dalekohledu. Mateřská hvězda, která je jen nepatrně menší (0.895 Rs) a zároveň chladnější (5357°C) než naše Slunce, je od nás vzdálena 564 světelných let. Tím ale výčet pozitivních zpráv končí …
Průměrná hustota Kepler-10b odpovídá kamenné planetě.
Kepler-10b se nachází extrémně blízko své mateřské hvězdy (0.017 AU, což je 20x míň než vzdálenost Slunce - Merkur). Díky tomu je povrch planety rozpálená na teplotu přesahující 1500°C. Rok i den zde shodně trvá pouhých 20 hodin a 6 minut. Pro život je tedy tento svět zcela nevhodný …
Poloha planety na obloze.
Možná, že někdo čekal víc a pondělní slavnostní oznámení NASA jej zklamalo. Musíme si ale uvědomit, jak složité je objevit planetu velikosti Země. Teoreticky by v těchto dnech již lidé z Keplerova týmu mohli v napozorovaných datech objevit kandidáta s oběžnou dobou blížící se jednomu roku, který by na první pohled připomínal Zemi. Takovýchto falešných Zemí se v souboru napozorovaných dat jistě nachází velmi mnoho. Jen v uveřejněných datech, která pokrývají prvních 33 dní pozorování, bylo nalezeno na 700 exokandidátů. Dodnes se z nich podařilo potvrdit pouze 8 planet. Časově nejnáročnější je následné potvrzení kandidáta a určení jeho hmotnosti. K tomu je mimo jiné zapotřebí získat velice přesná měření radiálních rychlostí (a to v případě odhalení ExoZemě s přesností v řádu jednotek metrů za sekundu). Takto přesných měření jsou v současné době schopny pouze dva dalekohledy - Keckův na Havaji a HET na McDonaldově observatoři v Texasu ….
Na objev druhé Země (a myslím tím opravdu jen planetu zhruba stejné velikosti, hmotnosti, obíhající ve vzdálenosti 1 AU od mateřské hvězdy) si proto budeme muset ještě minimálně půlroku ne-li rok počkat.
