Kuiperovým pásem planetek rozumíme prostor za drahou planety Neptun, ve kterém se nachází velké množství planetek. První byla objevena v roce 1992 (tedy pomineme-li samotné Pluto) a nyní jich známe přes osm set. Teoreticky by se jich zde mohly nacházet desetitisíce, ale je velmi obtížné je pozorovat. Ze vzdálenosti více než 30-ti astronomických jednotek (tedy 30-ti průměrných vzdáleností Země-Slunce) vypadají i tisícikilometrová tělesa jako slaboučké hvězdičky, které nemáme šanci pozorovat dalekohledy menšími než dva metry.
V březnu letošního roku objevili astronomové Michael E. Brown, Chad A. Trujillo a David Rabinowitz nové těleso za drahou Pluta, které bylo pojmenováno Sedna po eskymácké bohyni. Jeho průměr se odhaduje na 1600 kilometrů a po své výstředné dráze kolem Slunce putuje přes deset tisíc let. Přitom se ke Slunci přibližuje na vzdálenost 76 astronomických jednotek a vzdaluje až na jeden tisíc astronomických jednotek.
Tak velké těleso nikdo v této relativně prázdné oblasti za Kuiperovým pásem neočekával. Můžeme tedy pomalu začít uzavírat sázky, zda v těchto obrovských vzdálenostech od Slunce najdeme ještě nějaká další „Pluta“. Jedno je ale jisté – rozhodně si budeme muset počkat na výkonnější techniku. Ať už se nám podaří najít v této oblasti další velké planetky či nikoliv, Pluto se mnohem více podobá právě jim, a proto by správná odpověď na uvedenou otázku měla znít osm. Z historických důvodů však Pluto zůstává v naší rodině planet, a tak si zatím svůj školní údaj neopravujte.
Obrázky

