Od pozorování si ale neslibujme mnoho. Měsíc, který bude pouhé dva dny před úplňkem, bude pozorování silně rušit. Navíc vlastní maximum připadá na poledne a do třetice všeho zlého očekáváme pro tento rok hodinovou frekvenci přibližně 15-20 meteorů za hodinu. V některých letech sice byla výjimečně pozorována ostrá maxima s vysokými frekvencemi jako například v roce 1803, kdy bylo možné spatřit až 700 meteorů za hodinu, ale poslední výrazné maximum bylo pozorováno v roce 1982 v USA, kdy frekvence krátkodobě dosáhla 90 meteorů za hodinu.
A co že to vlastně meteory, lidově řečeno „padající hvězdy“, jsou? Jedná se vlastně pouze o světelné úkazy, které vznikají tehdy, když se malá tělíska nebo částečky prachu dostanou do atmosféry Země. Při průletu ovzduším dochází k jejich brždění, třením o vzduch se rozžhaví a většinou vypaří. Přitom dochází k ionizaci okolního plynu, a tak vzniká meteor - jasná čára na obloze, kterou můžeme pozorovat. Tyto částice vznikají například při průletu komety sluneční soustavou. Plyn vypařující se z kometárního jádra strhává i částečky prachu, které se pak pohybují poblíž dráhy komety a mohou se případně potkat se Zemí. Za příznivé situace pak pozorujeme až stovky meteorů za hodinu oproti obvyklým sporadickým jevům a hovoříme o meteorickém roji.
Lyridy svoje jméno dostaly podobně jako jiné meteorické roje – podle souhvězdí, ve kterém mají svůj tzv. radiant. Radiant je místo, ze kterého všechny meteory daného roje jakoby vylétají, a ten v tomto případě leží v souhvězdí Lyry. Nejstarší dochované záznamy o činnosti tohoto roje jsou přes 2000 let staré a jeho dráha souhlasí s kometou C/1861 G1 (Thatcher), která byla pozorována pouze při jednom svém návratu v roce 1861. Není se co divit, vždyť doba jejího oběhu je 415 let.
Obrázky
Situace nad severovýchodním obzorem 22. dubna ve 23 hodin SELČ.