Myšlenka, že ideální paraboloid lze získat rotací tekutiny, pochází již od sira Isaaca Newtona ze 17. století. První dalekohled s tekutým zrcadlem byl ale podle dochovaných zpráv zkonstruován až v roce 1872 Henry Skeyem. Šlo o 35 centimetrový přístroj. V roce 1909 zkonstruoval Robert Wood 51 centimetrový dalekohled s rozlišovací schopností 2,3″. Základním omezením dalekohledů s tekutým zrcadlem je to, že je nelze naklánět. Míří proto stále jen do zenitu. To bylo hlavním důvodem, že další pokusy s tekutými zrcadly se konaly až na konci 20. století, kdy bylo postaveno několik třímetrových zrcadel ve spolupráci UBC, UCLA a NASA. Klíčovými osobnostmi projektů byli Ermanno Borra a Paul Hickson. Kvalita získaných snímků byla vynikající a pořizovací cena dalekohledů minimální ve srovnání s klasickými optickými dalekohledy. To vedlo k rozhodnutí postavit šestimetrový Velký zenitální dalekohled (LZT), jehož zrcadlo bude tvořeno tekutou rtutí.
 |
| Známá Prstencová mlhovina M 57 v souhvězdí Lyry vyfotografovaná 2,7 m rtuťovým dalekohledem observatoře UBC/Laval LMT. |
|
NODO – NASA Orbital Debris Observatory, dalekohled NASA s třímetrovým zrcadlem tvořeným rotující rtutí. Byl postaven v Novém Mexiku v nadmořské výšce 2 772 m. Činnost dalekohledu byla ukončena v roce 2002. UBC/Laval LMT – UBC/Laval Liquid Mirror Telescope. Jde o zkušební rtuťový dalekohled o průměru 2,7 metru, který postavila University of British Columbia ve spolupráci s Lavalovou univerzitou v blízkosti Vancouveru v roce 1990. UCLA/HIPAS LMT – dalekohled s tekutým rtuťovým zrcadlem (LMT – Liquid Mirror Telescope) postavený univerzitou UCLA (University of California at Los Angeles). Dalekohled má průměr 2,7 m a slouží jako lidar pro aktivní ovlivňování polárních září. Je umístěn na Aljašce na stanici HIPAS (HIgh Power Aurora Stimulation). LZT – Large Zenith Telescope, šestimetrový rtuťový dalekohled umístěný v Kanadě 30 km od Vancouveru. Dalekohled byl uveden do provozu v roce 2004, na stavbě se podílela Universtity of British Columbia, Lavalova univerzita a Institut d'Astrophysique de Paris. LAMA – Large-Aperture Mirror Array, projekt sítě tekutých zrcadel o rozměru každého zrcadla 10 metrů. Soustava by se měla chovat jako jeden přístroj o průměru 54 metrů. Koordinaci projektu provádí UBC (University of British Columbia). O místě stavby není dosud rozhodnuto. UBC – University of British Columbia. Univerzita, která byla založena v roce 1915 v kanadském Vancouceru. UCLA – University of California at Los Angeles. Univerzita, která byla založena jako jižní část Kalifornské univerzity v roce 1919. Lavalova Univerzita – kanadská univerzita se sídlem v Quibecku, která byla založena v roce 1663 biskupem Nové Francie, panem François de Lavalem. IAP – Institut d'Astrophysique de Paris, jde o jednu z laboratoří Národního centra pro vědecký výzkum přidruženého k Univerzitě Pierra a Marie Curriových ve Francii. Založena byla v roce 1938. SUNY – State University of New York, univerzita založená v roce 1816, dnes má 64 fakult rozmístěných po celém státě New York. |
| Velký zenitální dalekohled (LZT) |
Projekt dalekohledu LZT byl zahájen roku 1994, tehdy se na spolupráci domluvila univerzita UBC, Lavalova Univerzita a IAP, později se přidala SUNY. Ke stavbě bylo vybráno místo 70 km východně od Vancouveru, na vrcholku malého kopce v nadmořské výšce 395 metrů ve výzkumném lese patřícímu univerzitě UBC. Šestimetrové rotující zrcadlo má hmotnost 3 tuny a dalekohled je třetím největším optickým dalekohledem Severní Ameriky. Konstrukce dalekohledu byla dokončena v roce 2003, od roku 2004 probíhají testy tohoto unikátního přístroje. Jde o největší dalekohled s tekutým zrcadlem na světě. V listopadu 2004 bylo dosaženo rozlišovací schopnosti 1,4″, což je blízko teoretické meze dané atmosférickými podmínkami.
Dalekohled se skládá z vodorovně uložené rotující podložky s podpůrnou konstrukcí, která je se zemí spojena hydraulickou oporou na vzduchovém polštáři, sekundárních pomocných čoček, stejnosměrného motoru a detektoru. Dalekohled je propojen s řídícím centrem a kompresorovnou.
| Large Zenith Telescope | |
| souřadnice místa | 49,29° SŠ, 122,57° ZD |
| výška nad mořem | 395 m |
| seeing | 1″ |
| průměr zrcadla | 6 m |
| hmotnost zrcadla | 3 tuny |
| ohniskový poměr primárního zrcadla | f/1,50 |
| ohnisková délka | 10 m |
| korekční čočky | 4 |
| průměr zorného pole | 24′ |
| detektor | 2048 × 2048 CCD |
| velikost obrazu | 0,495″ na pixel |
| limitní magnituda | 25 |
| Podložka |
Podložka je vyrobena ze sedmi šestiúhelníkových segmentů a šesti menších trojúhelníkových částí. Vše je slepeno do mísy kulového tvaru s průměrem 6,1 m a poloměrem křivosti 18 m. Podložka byla tvarována za teploty 100 °C po jednotlivých částech ve speciální troubě. Segmenty jsou vyrobeny z husté PVC pěny pokryté sklolaminátem, styk se rtutí obstarává vrstva epoxidové pryskyřice. Na okraji je kovový prstenec, který zabraňuje přetečení rtuti. Podložka je umístěna na šestiramenné konstrukci, v každém ramenu je namontován aktuátor, který pomocí počítače zajišťuje pozici ramene s přesností 10 μm. Celá konstrukce se otáčí pomocí vestavěného stejnosměrného bezkartáčového motoru.
 |
| Podpůrná konstrukce dalekohledu. Pod ní je patrné hydraulické uložení. Povšimněte si bezpečnostní betonové vany 7×7 m pod dalekohledem. |
 |
| Nahrubo uložené segmenty podložky před tepelným tvarováním. Jde o sedm základních šestiúhelníků a šest pomocných trojúhelníků, které ještě nejsou na snímku osazeny. Segmenty budou tvarovány v peci a poté slepeny |
 |
| Hotová slepená podložka. Patrný je okrajový lem zabraňující přetečení rtuti a konstrukce pro umístění dalších optických prvků. |
| Uložení dalekohledu |
Kvalita obrazu záleží zejména na třech parametrech: na vlastnostech styčné vrstvy rtuti se vzduchem, na vibracích a na svislém směru rotační osy. Hydraulické uložení dalekohledů tohoto typu bylo technologicky vyřešeno na konci osmdesátých let 20. století a otestováno na menších dalekohledech. Uložení na vzduchovém polštáři zabraňuje zbytečným vibracím a směr osy je snadno upravitelný povely z počítače. Centrální čep má průměr 56 cm a je schopen unést až desetitunovou zátěž.
 |
| Hydraulické uložení dalekohledu, které vyrobila firma Profesional Instruments Company. Nalevo přesun pomocí jeřábu s nosností 2 tuny, který byl instalován na střeše budovy. |
| Rtuťové výpary |
Asi největší problémy se očekávaly s odpařováním jedovaté rtuti z velké plochy zrcadla. Podrobné testy byly provedeny na 2,7 metrovém zrcadle observatoře UBC/Laval LMT. Koncentrace par velmi závisela na větrání. Pokud byla otevřena střecha observatoře, byla již po hodině provozu koncentrace par nižší než 0,1 mg/m3. Kanadská norma pro pětidenní pracovní úvazek s osmihodinovou pracovní dobou je 0,05 mg/m3. V časové škále několika hodin se nad povrchem rtuti samovolně vytvořila izolující vrstva kyslíku. Katalyzátorem jsou vodní páry a nečistoty v ovzduší, samotná rtuť neoxiduje. Tato vrstvička snížila odpařování rtuti o pět řádů. Po dvou týdnech provozu bylo vypařování rtuti zanedbatelné. Nucenou ventilaci je proto nutné použít jen v prvních hodinách po uvedení dalekohledu do provozu, v dalších hodinách je provoz dalekohledu bezpečný.
| Vlastnosti rtuti | |
| atomová hmotnost | 200,59 |
| hustota | 13 691 kg/m3 |
| teplota tání | −38,84 °C |
| teplota varu | 356,73 °C |
| elektrický odpor | 94×10−8 Ω/m |
| odrazivost | 77,2 % pro 600 nm |
| povrchové napětí | 435,5 mN/m (20 °C) |
| Budova |
Budova není řešena jako klasická kopule. Jde o domek ze dřeva a oceli s velmi šikmou střechou, která zabraňuje ulpívání sněhu. Celou střechu lze při pozorování odsunout do strany, je pojízdná po ocelových kolejnicích. Dalekohled je umístěn na bezpečnostní betonové vaně o průřezu 7×7 m2, která by zabránila případnému úniku rtuti. Pod ní jsou betonové stěny o tloušťce 1 m. Řídící centrum je v oddělené místnosti. Podzemím je dalekohled propojen se sousední budovou, ve které je kompresor zajišťující vzduch pro hydraulické uložení dalekohledu.
 |
| Budova dalekohledu je postavena na žulovém podloží a je 45 minut chůze od brány výzkumného pozemku Research Forest. Z místa je nádherný výhled do okolí. |
 |
| Jeden z prvních snímků pořízených dalekohledem LZT. |
Dalekohled by při úplném provozu měl systematicky pořizovat spektra pozorovaných objektů, předpokládá se, že proměří červené posuvy 100 000 galaxií a kvazarů. Doufejme, že brzy uslyšíme o výsledcích z tohoto zajímavého projektu. A budoucnost? Již dnes je na prknech konstruktérů UBC ambiciózní projekt LAMA, který by měl propojit 18 desetimetrových tekutých zrcadel do jednoho přístroje o účinném průměru 54 m!
