V období od 4. do 17. prosince můžeme pozorovat aktivitu meteorického roje Geminidy. Maximum aktivity pro letošní rok je předpovězeno na noc z 13. na 14. prosince, nastane přibližně o půlnoci našeho času ± 2 hodiny.
Pravděpodobně každý z nás již někdy viděl "padat hvězdu". Co to ale vlastně znamená? Padající hvězda je lidový název pro meteor. Tento světelný jev vznikne, dostane-li se do zemské atmosféry prachová částice nebo třeba kamínek. Při průletu ovzduším totiž dochází k brždění tělesa, které se třením o částice vzduchu rozžhaví a většinou vypaří. Přitom dochází k ionizaci okolního plynu, a tak vzniká meteor - jasná čára na obloze, kterou můžeme pozorovat.
Kromě meteorů sporadických, které lze pozorovat prakticky kdykoli, jsou období, kdy je možné spatřit meteory, které pocházejí z jednoho „mateřské“ tělesa - komety. Plyn vypařující se z kometárního jádra strhává i částečky prachu, které se pak pohybují poblíž dráhy komety a mohou se potkat se Zemí. Srdce pozorovatelovo zajásá, protože v takovém případě může za příznivé situace pozorovat až stovky meteorů za hodinu. Hovoříme pak o meteorickém roji.
Částečky prachu a kamínky uvolněné z mateřského tělesa jsou rovnoměrně rozprostřeny podél jeho dráhy. Nalétávají do atmosféry v podstatě rovnoběžně, ale díky perspektivě se nám zdá, že vylétávají jakoby z jednoho místa, tzv. radiantu. Díky tomu i meteorické roje dostávají svá jména – podle souhvězdí, ve kterém radiant leží.
Těchto meteorických rojů můžeme v průběhu roku pozorovat několik desítek, liší se nejenom mateřským tělesem, ale i třeba intenzitou během maxima jejich aktivity nebo délkou období, po kterou jsou aktivní. Mezi nejznámější z nich patří bezpochyby srpnové Perseidy (přezdívané někdy "Slzy svatého Vavřince", s radiantem v souhvězdí Persea) nebo listopadové Leonidy, které se proslavily především díky úchvatné podívané, kterou nám připravily v letech 1998 až 2002 (radiant mají v souhvězdí Lva, latinsky Leo).
Mezi meteorické roje, které již nejsou tak známé, patří Geminidy, pojmenované podle souhvězdí Blíženců (latinsky Gemini). Tento roj je aktivní každý rok přibližně od 4. do 17. prosince. Maximum aktivity pro letošní rok je předpovězeno na noc z 13. na 14. prosince a nastane přibližně o půlnoci našeho času ± 2 hodiny (zdroj: International Meteor Organisation). Maximální hodinová frekvence je očekávána kolem 120 meteorů za hodinu.
Zdrojem Geminid na rozdíl od většiny meteorických rojů není kometa ale planetka. Planetka 3200 Phaeton se zřejmě v minulosti srazila s jinou planetkou, a tak se mohl vytvořit pás částic, který se za ní táhne podél její dráhy.
Pozorování Geminid bude bohužel, stejně jako tomu bylo u listopadových Leonid, opravdu silně rušit Měsíc, který bude ve večerních hodinách právě v souhvězdí Blíženců (Gemini) a bude vysoko nad obzorem. Rozhodnete-li se tento roj přesto pozorovat, je nejlepší tak učinit daleko od rušivých světel města a nezbytným předpokladem je samozřejmě jasné počasí.
Příznivé vyhlídky pro pozorování meteorického roje by nám na sklonku letošního roku mohly ještě nabídnout Ursaminoridy. Tento roj, jehož radiant leží v souhvězdí Malého medvěda, bude aktivní přibližně od 17. do 26. prosince s maximem předpovězeným na 22. prosince. Jejich maximální frekvence by se měla pohybovat kolem 10 meteorů za hodinu, případně výjimečně až kolem 50 meteorů za hodinu.
Obrázky
Poloha radiantu meteorického roje Geminidy. Situace nad jižním obzorem dne 13. prosince ve 23:00 SEČ.