Meteorit Neuschwanstein

V roce 1959 český astronom Zdeněk Ceplecha vyfotografoval průlet jasného meteoru - bolidu. Pomocí snímků proměřil jeho dráhu a určil pravděpodobné místo dopadu. V určené oblasti pak byly nalezeny čtyři kousky tohoto tělesa. Tento meteorit je znám pod názvem Příbram a jeho nález vedl ke vzniku Evropské sítě pro pozorování bolidů. Nyní, po 43 letech, se situace zopakovala. Letos 6. dubna byl v západní části Rakouska a v Bavorsku pozorovatelný velký bolid. Žák Zdeňka Ceplechy - Pavel Spurný - určil na základě snímků jeho přesnou dráhu a předpověděl místo dopadu v Německu. Stanovení místa dopadu přitom není vůbec jednoduché, kromě směru a rychlosti letu vlastního tělesa je nutné při výpočtech brát v úvahu také například směr a rychlost větru (která je v různých výškách nad povrchem Země různá), odpařování hmoty z tělesa (a tedy i změnu jeho hmotnosti) a řadu dalších skutečností, které mohou dráhu tělesa v zemské atmosféře ovlivnit. Ačkoliv celá pádová oblast ležela ve vysokohorském terénu, kde je systematické hledání velmi obtížné, 14. července našla německá dvojice "hledačů" vybavená touto předpovědí 1751 gramů těžký meteorit. Meteorit byl pojmenován podle místa nálezu Neuschwanstein a stal se čtvrtým meteoritem, u kterého známe přesně jeho dráhu ve sluneční soustavě. Na celém nálezu je zajímavé a výjimečné to, že meteorit Neuschwanstein přiletěl k Zemi po stejné dráze, jako meteorit Příbram v roce 1959. Oba meteority vznikly před 19 miliony let, kdy došlo k rozpadu nějakého většího tělesa, které obíhalo po dráze těchto meteoritů. Toto větší těleso pochází z oblasti mezi Marsem a Jupiterem, kde leží známý pás planetek - asteoridů. Nyní jeho části v astronomicky velmi krátkém intervalu (43 let) dopadly na Zem jen několik set kilometrů od sebe.

---