Lidé ze Země už dávno vypozorovali, že je naše existence zde pevně spjata především se dvěma základními pohyby naší planety - s oběhem Země kolem Slunce, díky kterému se střídají roční období, a otáčením planety kolem vlastní osy, díky kterému se střídá den a noc. Jak to ale souvisí s rovnodenností a podzimem?
Země oběhne kolem Slunce za jeden rok, zhruba 365 dní. Tato doba se trochu mění, když ji počítáme vzhledem k hvězdám (hvězdný neboli siderický rok, 365 d 06 h 09 min 09,5 s) nebo vůči Slunci (tropický rok, 365 dní 5 h 48 min 45,7 s). Nicméně proto, že je zemská osa skloněna k oběžné rovině pod úhlem 23,5 stupňů, dochází ke změně množství světla, které dopadá na libovolné místo tady v průběhu roku, a tedy i ke střídání ročních dob.
Jaro začíná na severní polokouli 20.-21. března, nastává jarní rovnodennost a Slunce se nachází v jarním bodě, tedy v místě, kde jakoby přechází z jižní polokoule na severní. Letní slunovrat připadá na 21.-22. června, tehdy Slunce vystupuje (pro nás na severní polokouli) nejvýš nad obzor. Podzimní rovnodennost pak nastává kolem 23. září, kdy Slunce prochází podzimním bodem (v souhvězdí Panny) a přechází ze severní polokoule na jižní. A konečně zimní slunovrat - 21.-22. prosince, kdy je Slunce tady pro nás nejníže.
Zajímavé jsou ještě dvě polohy Země vůči Zemi - přísluní, tedy bod, kdy se při svém oběhu dostává nejblíže ke Slunci na zhruba 147 miliónu km (3. ledna) a odsluní, kdy je Země od Slunce nejdále, přibližně 152 milionů km (4. července). Země se, protože obíhá po elipse, nepohybuje celý rok stejnou rychlostí - je-li blíže Slunci, pohybuje se rychleji a tedy i aktuální roční doba bude nejkratší a naopak. V praxi to znamená, že na jižní polokouli mají kratší léta ale zato teplejší...
Říkám si - "přichází podzim, čas depresí", ale možná nás příjemně překvapí...
 |
