John C. Mather (1946) z Goddardova amerického centra pro vesmírné lety (NASA) a George F. Smoot z Kalifornské univerzity v Berkeley obdrželi cenu za svůj přínos při zpracovávání výsledku z družice COBE (Cosmic Background Explorer).
Sonda COBE byla vypuštěna již v roce 1989, jedním z jejích hlavních cílů bylo podrobné zmapování reliktního záření, které objevil Arno Penzias spolu s Robertem Wilsonem v roce 1965. Za tento svůj objev byli oba v roce 1978 vyznamenáni Nobelovu cenou za fyziku.
Reliktní záření pochází z období cca 380 000 let po Velkém třesku, kdy došlo k oddělení záření od hmoty. Mapa fluktuací teploty reliktního záření (objevených sondou COBE) je vlastně obraz vesmíru starého pouhých 380 000 let. Odchylky teplot (1/100 000) od průměrné (2,73 K) jsou pak místa, kde později vznikaly galaxie.
Současné modely vesmíru, a skoro celá kosmologie, stojí na výsledcích studia reliktního záření, které podrobně zmapovala jak sonda COBE, tak její následovník WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe, rok 2001). Důležitost tohoto odvětví bádání potrhuje i fakt, že okolo reliktního záření již byly uděleny dvě Nobelovy ceny.
 |
| Mapa teploty reliktního záření (COBE) |
John C. Mater (1946) z Goddardova amerického centra