Letos v létě si tým vědců z univerzity v Rochesteru připsal na své konto objev další exoplanety. Pomocí nového Spitzerova dalekohledu se jim u hvězdy staré pouhých půl milionu let podařilo objevit tzv. infračervenou díru v prachovém disku. Interpretace této díry jako další exoplanety, ale nebyla tak jednoznačná. Problémem byla existence planety u tak mladé hvězdy. Planeta se co do velikosti podobá Neptunu a obíhá kolem mateřské hvězdy i zhruba ve stejné vzdálenosti. Stáří planety, ale vychází na pouhých 100 000 let. Musela se tedy zformovat za velice krátkou dobu (cca 400 000 let), což je z dnešního pohledu na vznik planet naprosto nemyslitelné. V dnes uznávaném modelu vzniku planet formou "přirůstání", ve kterém se větší a větší kusy skal srážejí, rozbíjí a znovu spojují, vznikne první skutečná protoplaneta s průměrem tisíců kilometrů až za několik milionů let. V jiném současném modelu tak zvané "gravitační nestability", vzniknou planety z oblaku materiálu díky jeho vlastním přitažlivým silám. Je to sice mnohem rychlejší proces než v případě první teorie, přece však jen ne dost rychlý na to, aby vysvětlil přítomnost planety u takto mladé hvězdy.
Poslední opakovaná měření ale existenci exoplanety potvrdila, bude se tedy muset změnit naše představa vzniku planet.
„Na jedné straně je to frustrující, ale na druhé straně nás to nechává chladnými, protože matka příroda nám předhodila planetu a my jen musíme vyřešit jak vznikla," říká Adam Frank, profesor fyziky a astronomie na universitě v Rochesteru.
Obrázky
