 |
Formou hry, kdy se uživatel na chvílí stane nejprve družicí pořizující data a následně vědeckým týmem, který za pomoci středoškolských znalostí odhalí podmínky na právě objevené planetě, je internetový uživatel proveden postupem od pořízení dat až po jejich zpracování.
Evropští astronomové kolem družice CoRoT mohou jen závidět. Je až neuvěřitelné, jak dobře lze propagovat vesmírný program. Vynikající výsledky, kterých družice CoRoT dosáhla jsou veřejnosti často skryta. Oproti tomu hned po startu americké družice Kepler jsou média neustále masírována zprávami o jejich dílčích úspěších.
Vraťme se ale ke „hře“ samotné, která je ideální pomůckou pro astronomické kroužky nebo učitele fyziky. Na úvodní obrazovce je návštěvníkovi názorně ukázáno, jak družice Kepler získává data. V první fázi hry je uživatel vybídnut k výběru hvězdy ze sledovaného pole. Na výběr jsou hvězdy s různými fyzikálními vlastnostmi (hvězdy různých spektrálních tříd). Ty se od sebe liší svou povrchovou teplotou, hmotností a rozměry. Hmotnost, poloměr a teplotu námi sledované hvězdy je potřeba si zapsat do poznámkového deníku neb se nám později bude hodit k odvození velikosti a teploty na objevené planetě.
 |
| Hvězdy různých spetrálních tříd se od sebe liší (mimo jiné) hmotností, velikostí a povrchovou teplotou. |
Na následující obrazovce se naše oči promění na výkonný CCD detektor družice Kepler, který je srovnatelný s cca 95 megovým digitálním foťákem. Během cca 30 sekund, které ve skutečnosti představují 3.5 roku, zaznamenáváme poklesy jasnosti vybrané hvězdy. Hloubku tranzitu a dobu mezi jednotlivými tranzity odečteme pomocí posuvného měřítka a určená data pak zaznamenáme do poznámek.
Třetí level hry skrývá výpočet vzdálenosti planety od hvězdy. Nebojte se, není to nic složitého. Každý se určitě na střední škole setkal s 3. Keplerovým zákonem. A že si ho nepamatujete? Nevadí, periodu planety a hmotu hvězdy stačí doplnit do připravené tabulky. Hodnoty jsme si naštěstí poznamenali v předchozím, respektive druhém stupni hry!
V následující části zjistíme, zda se na naší planetě mohl vyvinout život. Kolem některých hvězd existuje tzv. zóna života. Místo, kde by se mohla nacházet tekutá voda, která je nezbytnou podmínkou pro život jaký známe na naší planetě. Nastavením povrchové teploty hvězdy a vzdálenosti planety od ní lehce zjistíme, zda je život na planetě možný nebo ne.
 |
| V závislosti na velikosti a povrchové teplotě hvězdy se mění poloha a velikost zóny života. Na obrázku je znázorněna zóna života kolem červeného trpaslíka (0.1 AU), našeho Slunce (1 AU = vzdál. Země-Slunce) a hvězdného obra (2 AU). |
V další fázi hry spočítáme povrchovou teplotu na planetě. Nutno podotknout, že takto určená teplota počítá jen s velikostí hvězdy, její povrchovou teplotou a vzdáleností pozorované planety od ní. Vliv atmosféry není v tomto jednoduchém modelu započítán. Sami nejlépe víme, že to je dosti nepřesné. Stačí se podívat na naši sluneční soustavu. Nejblíže ke Slunci je planeta Merkur. Přesto nejvyšší teplotu najdeme na planetě Venuši, kde hustá atmosféra způsobila její dodatečné ohřátí až na teplotu 500 °C.
Velikost nově objevené planety určíme vzápětí z hloubky tranzitu, kterou jsme si poznamenali v druhé části hry a z velikosti hvězdy. A to je poslední údaj, který jsme potřebovali zjistit. Následuje srovnání objevené planety se Zemí.
 |
| Závěrečné grafické znázornění vámi objevené planety a její porovnání se Zemí. |
Pokud jste objevili druhou Zemi gratulujeme!
