Okem pozorovatelná skvrna na Slunci

Přestože se Slunce nyní nachází v minimu své aktivity, tedy jakémsi útlumu, kterým prochází každých přibližně jedenáct let, rozhodlo se že si ještě jednou vyhodí z kopýtka. O čem že je řeč? O veliké sluneční skvrně, která se pomalu sune po slunečním disku. Skvrna je nyní přibližně třikrát větší než Země a je díky tomu pozorovatelná i pouhým okem. Přesvědčte se o tom ostatně na vlastní oči. Potřebovat k tomu budete buď speciální brýle určené pro pozorování zatmění Slunce nebo svářečský filtr (hustota 13 nebo 14). Skvrna se nyní nachází ve střední části slunečního kotouče a okem ji spatříte jako tmavou tečku. Lépe ji ale uvidíte dalekohledem se speciálním filtrem. Nikdy se ale na Slunce nedívejte obyčejným dalekohledem, hrozí nevratné poškození zraku. Na skvrnu se můžete za jasného počasí podívat třeba na naší hvězdárně :).
Sluneční činnost je souhrnný název pro řadu nestálých jevů, které můžeme na Slunci pozorovat. Nejznámější jsou bezesporu sluneční skvrny – oblasti kruhovitého nebo nepravidelného tvaru s nižší teplotou než okolní povrch. Průměr skvrn se pohybuje od několika set kilometrů až po 200 000 km. Na slunečním povrchu se mohou vyskytovat několik hodin, dní, výjimečně přetrvávají i několik měsíců.
První evropské pozorování slunečních skvrn dalekohledem provedl Galileo Galilei. Pravidelná denní pozorování pak začala na observatoři v Zürichu v roce 1749. Pro vyjádření počtu skvrn na Slunci se užívá tzv. relativní číslo, které se počítá jako součet desetinásobku počtu skupin slunečních skvrn a počtu individuálních slunečních skvrn. Je dobrým ukazatelem sluneční aktivity v průběhu slunečního cyklu, tedy jedenáctileté periody, se kterou kolísá sluneční aktivita od relativně klidné po bouřlivou.
Přestože se Slunce nyní nachází ve svém minimu, neupadlo do zimního spánku. Sluneční skvrny se, spolu s jinými útvary, na Slunci objevují pořád, ale pouze v menším počtu.

Základní informace o Slunci
Slunce na dnešní obloze

---