Kolem Země obíhá množství takzvaného „kosmického smetí“. Pod tímto pojmem si můžeme představit věci, které se na oběžnou dráhu dostaly díky lidské činnost. Jsou to například nefunkční družice a jejich části vzniklé explozí nádrží nebo bateriových článků družic, kterým skočila životnost. Dalším příspěvkem do kosmického smetiště jsou poslední stupně raket, které navádějí tělesa na oběžnou dráhu. Mimoto bychom na oběžné dráze mohli najít i kurióznější předměty, z nichž některé jistě shořely v atmosféře, některé tento osud teprve čeká. Například Ed White upustil při prvním americkém výstupu svoji rukavici. Mezi odpadem z orbitální stanice Mir bychom našli třeba i zubní kartáček. Při stavbě stanice ISS „uletělo“ několik klíčů, šroubů a matic, v nedávné době dokonce i celá brašna s nářadím. Tyto větší části kosmického smetí jsou neustále sledovány. V současné době je známo zhruba 18 000 kusů větších než 10 cm. Těch menších je ovšem mnohem více, odhaduje se, že zhruba centimetrových kousků je několik desítek až stovek tisíc, milimetrových pak až několik milionů. Díky vysokým vzájemným rychlostem, které mají tělesa na oběžné dráze (až desítky tisíc km/h) mohou i ty nejmenší částečky představovat riziko. Pilotované kosmické lodi a orbitální stanice jsou vybaveny speciálním štítem, který je před malými kousky kosmického smetí, stejně jako před mikroasteroidy ochrání. Družice však tento štít nemají, a proto jimi mohou být poškozeny.
S pokračující lidskou činností na oběžné dráze vzrůstá i množství „kosmického smetí“. Velká část ho dříve nebo později shoří v zemské atmosféře. Pokud se ovšem nenajde způsob, jak udržet na oběžné dráze pořádek, budeme se o srážkách na oběžné dráze dovídat častěji.
Obrázky

