Francúzsky satelit COROT (COnvection ROtation and planetary Transits) vznikol v spolupráci francúzskej vesmírnej agentúry CNES a ďalších partnerov: Európska vesmírna agentúra, Rakúsko, Španielsko, Nemecko, Belgicko a Brazília. Jeho hlavnou úlohou je predovšetkým výskum vnútra hviezd a hľadanie nových exoplanét. Názov sondy pripomína známeho francúzskeho maliara Jeana Baptista Camilla Corota.
|
Planeta – Planeta je nebeské těleso, které 1) obíhá okolo Slunce. 2) má dostatečnou hmotnost, aby jeho gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa (a tedy dosáhne kulatého tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze). 3) vyčistí okolí své dráhy od drobnějších těles. Planetami jsou Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter Saturn, Uran a Neptun. Exoplaneta – extrasolární planeta je planeta obíhající okolo jiné hvězdy, než je naše Slunce. Jejich existence byla předpovězena dlouhou dobu, první expoplaneta byla ale objevena až v roce 1995. Dodnes je objevených jen několik set expoplanet. Většinou jde o velká tělesa s hmotností a velikostí jen o málo menší než mají hnědí trpaslíci. Hnědý trpaslík – hvězda s tak malou hmotností (13÷80 MJ), že teplota v nitru nikdy nedosáhne bodu vzplanutí dostatečně energetických termojaderných reakcí (alespoň 8×106 K). Dalšímu stlačování vlivem gravitace a tím i nárůstu teploty zabrání elektronová degenerace. Od planet se liší tím, že vzniká kontrakcí zárodečné mlhoviny (planeta vzniká akrecí v periferní oblasti) a emituje po dobu několika miliard let viditelné světlo (planeta září v IR). |
 |
| Takto si predstavujú pozemský umelci sondu COROT pri práci. Extrasolárna planéta prechádza cez disk hviezdy. Prevzaté z CNES. |
Predpokladaná dĺžka misie tohto satelitu je 2,5 roka. Za tento čas by mal preskúmať až 120 000 hviezd. Na obežnú dráhu vyštartoval 27. decembra 2007 z kozmodrómu Bajkonur v Kazakhstane. Hmotnosť satelitu je približne 670 kg, nachádza sa približne 900 km nad Zemou, je vybavený ďalekohľadom s polomerom zrkadla 27 cm a štyrmi citlivými CCD kamerami. Po úspešnom štarte boli vykonané všetky potrebné testy a kalibrácie CCD kamier a v stredu 17. 1. 2007 odštartoval COROT svoju činnosť na obežnej dráhe, otvoril ďalekohľad a zachytil prvé svetlo. Po niekoľkomesačnej skúšobnej prevádzke a kalibrácii budú môcť byť uverejnené prvé výsledky. Sledovaním jasnosti hviezdy bude možné súbežne sledovať aj jej seizmológiu, tj. silné akustické vlny vznikajúce v jadre hviezdy spôsobujúce charakteristické zvlnenie povrchu a zmenu jasnosti. Exoplanéty budú detekované meraním jasnosti hviezd. Hviezda, ktorá má relatívne stabilnú jasnosť, môže byť ,,zatienená” svojou vlastnou planétou a tým jej pozorovaná jasnosť klesne. COROT dokáže zachytiť zníženie jasnosti hviezdy iba o 0,01 % čo je asi 100 krát viac ako terajšie pozemné teleskopy, no aj napriek tomu sa nepodarí detekovať planéty o veľkosti našej Zeme. Predpokladané detekované planéty budú spadať skôr do kategórie Jupitera, tj. veľké plynové a prípadne horúce planéty. Chladné a pevné planéty budú detekované len pokiaľ bude ich veľkosť niekoľkonásobne väčšia ako veľkosť našej Zeme.
Doteraz sa astronómom podarilo objaviť použitím pozemných ďalekohľadov a Hubblovým vesmírnym teleskopom viac než 200 exoplanét. Väčšina sú to veľké plynové planéty o veľkosti Jupitera, niekedy nazývané aj nepodarené hviezdy. Exoplanéty sú detekované ako malé, približne minútové, poklesy jasnosti materskej hviezdy v momente, keď planéta tieni jej svetlo. Turbulencie v zemskej atmosfére sťažujú až znemožňujú detekciu menších planét, preto sa na ich detekciu musia používať vesmírne sondy.
 |
| A takto si predstavoval Jean Baptiste Camille Corot podsvetie našej planéty. Prevzaté z WebMuseum Paris. |
CNES – Centre National d’Etudes Spatiales, národní francouzská vesmírná agentura, která má za cíl formovat francouzskou vesmírnou politiku. Založena byla v roce 1961. Zaměstnává 2 400 zaměstnanců z toho je 1 800 inženýrů a vedoucích pracovníků (35 % z tohoto počtu jsou ženy).
Bajkonur – ruský kosmodrom, ze kterého se v roce 1957 vznesla první umělá družice Země – Sputnik 1 a v roce 1961 startoval první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Po rozpadu Sovětského svazu leží Bajkonur na území nezávislého Kazachstánu, ale Rusko má s tamější vládu dohodu o pronájmu a využívání kosmodromu. Souřadnice kosmodromu: 63”25' v.d., 47”22' s.š.
CCD – (Charged Coupled Detector; senzor s nábojově vázanou strukturou)– každý pixel těchto senzorů je tvořen elektrickým kondenzátorem z SiO2. Pod každým z kondenzátorů je vytvořena oblast ochuzená o díry, tzv. potenciálová jáma, ve které se zachycují elektrony generované přicházejícími fotony. Potenciálovou jámu můžeme vytvořit buď přiložením kladného napětí na elektrodu kondenzátoru přivrácenou ke světlu, nebo přidáním polovodičového PN přechodu pod vrstvu SiO2. Z množství elektronů uvízlých v potenciálové jámě se určuje intenzita dopadajícího světla. Nejmenší rozměry jednoho pixelu jsou 9×9 mikrometrů a plošné senzory jsou tvořeny maticí až 5120×5120 pixelů velkou. Chlazené CCD senzory pracují se šumem odpovídajícím 4 až 7 elektronům.
Jasnost hvězdy – osvětlení vyvolané hvězdou na rovině proložené pozorovacím místem a kolmé k dopadajícím paprskům. Logaritmická míra této veličiny se nazývá hvězdná velikost neboli magnituda. Jasnost je vázána na vzdálenost a pohlcování světla v mezihvězdném prostoru – tzv. extinkci.
Vztah mezi jasností a hvězdnou velikostí vyjadřuje Pogsonova rovnice: m2 - m1 = 2,5 log I1 / I2.
