***
Štefánikova hvězdárna
observatory.cz > Novinky z astronomie > SMART-1 u Měsíce

SMART-1 u Měsíce

Kosmonautika 31.1.2005 Jana Sainerová
SMART–1 je jméno sondy, která se nyní věnuje průzkumu našeho nejbližšího souputníka, Měsíce. Mise si na své konto připsala několik prvenství. Jednak představuje číslo jedna v nové řadě nízkorozpočtových účelových sond, proto SMART-1 (z anglického Small Missions for Advanced Research and Technology). Dále je to první sonda, kterou k Měsíci vyslala Evropa a v neposlední řadě také první evropská, na které byl použit iontový motor. Principem iontového motoru je proudění ionizovaných částic plynného xenonu. Tento motor byl vyvinut v 70. letech minulého století v Sovětském svazu. Od počátku 90. let, kdy se ruská, americká a evropská strana dohodly na dalším vývoji a komerčním využití, se iontový motor začal užívat na experimentálních družicích a nyní se docela běžně používá na komerčních stacionárních spojových družicích pro udržování satelitu na správné pozici nad Zemí. Na kosmických sondách byla ale tato konstrukce motoru použita pouze dvakrát – na americké sondě Deep Space 1 a japonské sondě Hayabusa. Jeho výhodou je vyšší výkonnost a trvanlivost spolu s nižší cenou. K urychlení pracovní látky na vysokou rychlost a vytvoření reakční síly pohánějící plavidlo se využívá elektrická energie získaná ze slunečních baterií. Navíc je motor velmi ekonomický, spotřebuje pouze 0,1 kg xenonu denně, takže se dá zvýšit užitečné zatížení sondy místo toho, aby vezla zatěžující palivo. Tah iontového motoru je poměrně nízký, což se nahrazuje dlouhou dobou činnosti. Toho lze ale využít k přesnějšímu manévrování. Sonda startovala 27. září 2003. Na dráhu kolem Měsíce se dostala 15. listopadu 2004 a strávila dva měsíce sklouzáváním na pracovní dráhu, která by se měla pohybovat ve výškách od 300 do 10 000 km nad měsíčním povrchem, kde by měla pracovat po dobu minimálně šesti měsíců. Na konci ledna by tak měla začít výzkumná část mise zaměřená na měsíční těleso. Ačkoli toho o něm víme zcela určitě více než o jiných tělesech, stále zbývá mnoho věcí k objevování. Sonda bude znovu snímkovat povrch, zkoumat polární oblasti a zjišťovat, jestli se zde nenachází vodní led. Dále bude studovat geologické složení především odvrácené strany a polárních oblastí, ze kterých chybějí vzorky hornin.
Obrázky

Kosmonautika 31.1.2005 Jana Sainerová