Kometárním veteránem americké vesmírné agentury NASA se stává sonda Stardust s novým názvem Sturdust NExT, která navštívila rovnou dvě komety: První z nich, Wild 2, v roce 2004 a druhou, Tempel 1, dne 14. února 2011. Stardust NExT (Stardust New Exploration of Tempel, nový průzkum komety Tempel) je rozšíření mise sondy Stardust, kterou po ukončení původní mise NASA šikovně v roce 2006 využila pro další práci. Nenechte se tedy zmást, jméno mise bylo změněno na Stardust NExT, sonda však zůstává stejná – Stardust.
|
NASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, založen byl v roce 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších. Stardust – sonda NASA vypuštěná 6. února 1999. Za pomoci aerogelu sbírala prachové částice a páry z ohonu komety Wild 2, fotografovala jádro komety a provedla předběžný rozbor kometárního prachu. K návratu vzorků na Zemi došlo v návratovém pouzdře 15. ledna 2006. Vlastní sonda pokračovala v letu pod názvem Stardust NExT ke kometě Tempel 1. Stardust NExT – mise NASA, která se 14. 2. 2011 přiblížila ke kometě Tempel 1 a podrobně ji fotografovala. Tuto kometu již dříve navštívila sonda Deep Impact a udělala na ní umělý kráter. Jde o jedinou kometu navštívenou dvakrát. Mise Stardust NExT je pokračováním předchozí mise Stardust, která byla ukončena v roce 2006. Zkratka NExT znamená „New Exploration of Tempel 1“. Deep Impact – mise NASA ke kometě Tempel 1, start 12. 1. 2005, dopad impaktoru na kometu proběhl 4. 7. 2005. Sondu vynesla nosná raketa Delta 2, hmotnost sondy při startu byla 1 020 kg, primární anténa pro přenos dat měla průměr 1 metr a zajišťovala přenosovou rychlost 175 kb/s. Maximální výkon slunečních článků byl 620 W. Wild 2 – periodická kometa, která se dostala do vnitřní části sluneční soustavy nedávno a je na ní zatím nezměněný materiál z období tvorby sluneční soustavy. Pochází z oběžné dráhy mezi Jupiterem a Uranem a její dráha byla změněna průletem u Jupiteru 10. září 1974. Její současná dráha je mezi Marsem a Jupiterem. Kometa má přibližně čtyři kilometry v průměru. Vzorky z ohonu komety odebrala sonda Stardust v roce 2004. Kometu objevil Paul Wild v roce 1978. Tempel 1 – periodická kometa obíhající Slunce s periodou 5,5 roku. Patří do Jupiterovy rodiny komet. Objevil ji Wilhelm Tempel v roce 1867. V roce 2005 navštívila tuto kometu sonda Deep Impact a za pomoci impaktoru na povrchu komety vytvořila umělý kráter. Kometa byla opětovně navštívena 14. 2. 2011 sondou Stardust NExT. Jde o jedinou kometu, kterou naše sondy navštívily dvakrát. |
Stardust
Na počátku devadesátých let spustila NASA program levných letů nazvaný Discovery. Čtvrtou misí programu byla sonda Sturdust, která měla za úkol proletět mrakem prachu v okolí jádra komety, nachytat materiál do speciálního aerogelu a přivézt tento sesbíraný prach pro další zkoumání na Zem. Byla to první americká mise směřující čistě ke kometám a jako první měla dovézt zpět na Zem mimozemský materiál ze vzdálenosti větší, než je orbita Měsíce. Za cíl byla zvolena kometa Wild 2.
Stardust odstartovala 7. února 1999 z Floridy. Aerogelový lapač prachu byl vysunut celkem třikrát. V letech 2000 a 2002, kdy sbíral hvězdný prach ve sluneční soustavě a v roce 2004, kdy sbíral vzorky prachu z komety Wild 2. V lednu 2006 se sonda vrátila k Zemi a vzorky přistály v uzavřené kapsli v poušti v Utahu. Mise Stardust byla ukončena, ale sonda samotná po rekonfiguraci uskutečnila další misi pod názvem Stardust NExT.
Pod vysunutým aerogelovým lapačem je patrné návratové pouzdro, ve kterém
se posbíraný prach vrátil na Zem v roce 2006. Zdroj NASA.
Sradust NExT
Sonda Stardust NExT doletěla ke kometě Tempel 1 a pořídila nové snímky z místa, kde v roce 2005 dopadl impaktor ze sondy Deep Impact. Nové snímky povrchu komety Tempel 1 prokázaly, že má malé a křehké jádro. Sonda Stardust NExT pořídila celkem 72 snímků povrchu ve vysokém rozlišení ze vzdálenosti asi 178 km od povrchu komety. Shromáždila také 468 kilobajtů dat o prachu, který tvoří atmosféru (komu) a ohon komety. Při pozorování povrchu komety nafotografovala mimo jiné kráter vytvořený impaktorem vypuštěným ze sondy Deep Impact v roce 2005. Získané výsledky jsou fascinující a podávají nové a nečekané detaily. Tedy lze říct, že sonda uspěla v obou misích na 100 %. Na své pouti zatím urazila více než 5,2 miliard kilometrů.
Kráter vytvořený v roce 2005 při misi Deep impact. Nalevo je situace před dopadem impaktoru. Zdroj NASA.
Levý snímek byl pořízen před dopadem impaktoru. Jeho dráha je naznačena bílou šipkou a předpokládané místo dopadu červeným oválem. Oba snímky vpravo byly pořízeny po šesti letech sondou Stardust NExT. Patrné je pokrytí krajiny prachem. Žlutými šipkami jsou označeny detaily povrchu. Velká šipka se symbolem Slunce označuje směr svitu slunečních paprsků. Zdroj NASA.
Detailní snímek komety Tempel 1. Zdroj NASA.
Pohledy na kometu Tempel 1 pořízené sondou Stardust. Zdroj NASA.
Nahoře: snímek z Deep Impact, dole: snímek ze Stardust NExT. Mezi těmto dvěma snímky kometa obletěla Slunce.
Vědci z NASA odhadují, že pohoří kolem hladké oblasti erodovalo za dobu 6 let v některých místech o 20 až 30 metrů.
Zdroje:
