Když v červenci roku 1976 publikovala NASA fotografie pořízené sondou Viking z oběžné Marsu, byla na jednom ze snímků oblasti jménem Cydonia zachycena velká skalní formace, která značně připomínala lidskou tvář. I když američtí odborníci byli od počátku skeptičtí a prohlásili, že snímek je pouhou hrou světla a stínů, nedala tvář spát mnoha fanouškům science fiction a po celá tři desetiletí je živila nadějí, že tvář, podobnou té lidské, na Marsu vytvořili živé bytosti.
 |
| Tvář na Marsu, jak ji zachytila sonda Viking v roce 1976. |
| Historie |
Tři roky po zveřejnění snímku podepsali počítačoví inženýři Vincent DiPietro a Gregory Molenaar kontrakt s NASA na průzkum snímků ze sondy. Mezi snímky našli další obraz tváře pořízený 35 dní po prvním snímku za jiných světelných podmínek. Dále objevili tvary podobné pěti pyramidám, které se nacházely zhruba 16 km od Tváře. Toto uskupení nazvali Město, mělo asi 3 km v délce a sahalo do výšky přibližně 800 m. Pro zkoumání obrazu použili DiPietro a Molenaar nové softwarové techniky a v závěru své práce prohlásili, že je těžké smířit se s myšlenkou, že by Tvář nebo Město bylo pouhým výtvorem přírody.
 |
| Původní neupravené snímky číslo 035A72 (nalevo) a 070A13 (napravo) z roku 1976. Zdroj: NASA/Viking. |
 |
 |
| Různá zpracování snímku pořízeného v roce 1976. | Tvář na Marsu (vpravo nahoře) a Město s pyramidami (vlevo dole). |
 |
| Popis Města v oblasti Cydonia |
V roce 1988 zpracoval počítačový specialista Mark Carlotto tytéž snímky pořízené sondou Viking pomocí nové metody „shape-from-shadowing“. Z analýzy stínů v obou snímcích získal 3D rekonstrukci profilu Tváře. Pomocí tohoto modelu se pak snažil zjistit, jak vypadá Tvář z různých směrů a při různých úhlech dopadajících slunečních paprsků. Ve svém závěru prohlásil, že na Zemi je mnoho hor, které vypadají jako lidská tvář, ale jen při specifickém nasvícení a jen z jednoho konkrétního pohledu. Tvář na Marsu však vypadá jako lidská tvář, i když se na ní díváme z mnoha různých směrů!
 |
| Výsledek Carlottovy práce. |
Neúspěchy několika dalších výprav na Mars, jak amerických, tak sovětských, ještě více rozdmýchaly teorie o tom, že na Marsu je život. Další snímky oblasti Cydonia pořídila až v srpnu roku 1998 sonda Mars Global Surveyor (MGS). Prohlášení Rona Baalkeho z NASA JPL, že Tvář je pouze obyčejná hora, která se bez stínů vůbec nepodobá té lidské, zklamala očekávání všech, kteří věřili v mimozemskou civilizaci. Nicméně dále pokračovali ve svém snu a zveřejnili svoji verzi o tom, co lze vyčíst z nových snímků pořízených sondou MGS. MGS své výsledky potvrdila v roce 2001, kdy pořídila do té doby nejdokonalejší záběry oblasti Cydonia.
 |
| Tvář na Marsu, jak ji zachytila sonda MGS v roce 2001. |
|
Mars – rudá planeta, je v pořadí čtvrtým tělesem sluneční soustavy se dvěma malými měsíci, Phobosem a Deimosem. Povrch planety je pokryt načervenalým pískem a prachem. Barva je způsobena vysokým obsahem železa. Načervenalá barva celé planety jí dala jméno (Mars je bůh válek). Obrovské sopky, z nichž ta největší, Olympus Mons, je 24 km vysoká a její základna je 550 km široká. Na vrcholu je kráter o průměru 72 km. Pro Mars jsou charakteristické systémy kaňonů vzniklé pohybem kůry. Snímky ze sond ukazují místa, kudy dříve tekla voda. Zdá se, že Mars byl dříve vlhčí a teplejší, než je dnes. Rozpětí teplot, které na Marsu panují (zima ne větší než v Antarktidě) by bylo snesitelné pro některé primitivní formy života žijící na Zemi. Jejich existence se však dosud nepotvrdila. Cydonia – oblast Marsu, 40° zeměpisné šířky severně, ve které se nalézají mýtické "úkazy" nazývané Tvář a Město. Tvář na Marsu – stolová hora na Marsu dlouhá asi 2,5 km a široká 2 km, tyčící se do výšky 940m. Nalézá se v oblasti zvané Cydonia. Poprvé byla tato hora fotografována v roce 1976 sondou Viking. Pyramidy, Město – skalnaté uskupení na Marsu ležící 16 km od známé Tváře v oblasti Cydonia. Podobá se pětici pyramid. HRSC – High/Super Resolution Stereo Colour Imager, stereoskopická kamera se CCD detektorem umístěná na sondě Mars Express. |
| Jaká je pravda? |
Snad definitivně legendu vyvrátily snímky z července roku 2006 pořízené sondou Mars Express Evropské kosmické agentury ESA. V období od dubna 2004 do července 2006 sbírala speciální kamera HRSC data o oblasti Cydonia. Díky špatnému počasí se dlouho nedařilo Tvář vyfotografovat. Povedlo se to až 22. července (při 3 253-tém přeletu na orbitě) a kamera HRSC nasnímala celou oblast v největším možném rozlišení a navíc trojrozměrně. Co tato nová měření ukázala? Podle odborníků je Tvář na Marsu tzv. stolová hora, na jejímž vzniku se podílela voda, nikoliv mimozemská civilizace. Není však vyloučeno, že Cydonia je oblastí, kde by se voda dala nalézt a tudíž i nadále zůstane důležitým objektem dalšího vědeckého zkoumání, i když již zbavená svého mýtu.
Svou roli v chybném rozpoznání struktury na povrchu Marsu sehrála také psychologie člověka. Lidský mozek se snaží rozpoznávat objekty i při velmi špatných podmínkách. Umí to velmi dobře, ale někdy klame a vidí předměty známých tvarů i tam, kde ve skutečnosti nejsou. V případě tvarové shody s lidským obličejem se necháme mozkem ošálit o to raději. Na podobné psychologické efekty je třeba při zpracovávání obrazu dávat pozor, jinak se může snadno stát, že pomocí jinak vcelku neškodných vylepšení a filtrů dostaneme obrázek, který nám sice něco připomíná, ale přitom vůbec neodpovídá realitě.
Legenda je tedy navždy vyvrácena. Nepochybuji ale, že mnoho fanoušků zůstane věrno snímkům starých více jak 30 let a bude dále psát příběhy o tajemné tváři na Marsu.
 |
| Porovnání starého snímku z roku 1976 pořízené sondou Viking (nalevo) a snímek pořízený sondou MGS v roce 2001 (napravo). |
 |
| Nejvýmluvnější snímek Tváře na Marsu pořízený sondou Mars Express v červenci 2006. Zdroj: ESA/DLR/FU (G. Neukum), MOC. |
NASA - National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, založen byl v roce 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších.
NASA JPL (NASA Jet Propulsion Laboratory) – oddělení NASA zabývající se konstrukcí raketových pohonů.
ESA – European Space Agency, Evropská kosmická agentura. ESA spojuje úsilí 15 evropských zemí na poli kosmického výzkumu. Centrální sídlo je v Paříži, pobočky v mnoha členských zemích. ESA byla založena v roce 1973 jako přímý následovník organizací ESRO a ELDO. Nejznámější nosnou raketou využívanou ESA je Ariane.
Viking – dvojice sond NASA vypuštěná k Marsu ve dnech 20.8.1975 a 19.9.1975. Obě měly orbitální i přistávací modul. Mise byly úspěšné a bez větších problémů trvaly několik let.
Mars Global Surveyor – další z řady sond NASA určených k průzkumu Marsu. Start dne 7.12.1996. Má pouze orbitální modul. Mise je úspěšná a stále probíhá.
Mars Express – sonda k Marsu vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou 2. června 2003. Sonda obsahovala orbitální a přistávací modul (Beagle 2). Přistání se nezdařilo, orbitální mise úspěšně probíhá.
