Nobelova cena za fyziku pro rok 2005 byla rozdělena na dvě poloviny. První polovinu získal Roy J. Glauber za příspěvek ke kvantové teorii optické koherence a druhou polovinu společně získali John L. Hall a Theodor W. Hänsch za jejich příspěvek k vývoji přesných měřicích metod založených na laserové spektroskopii a za objev metody optického frekvenčního hřebenu.
| Roy J. Glauber (1925) |
 |
Roy J. Glauber je americký fyzik, který zasvětil podstatnou část svého života kvantové optice. Na základě jeho prací lidstvo hlouběji pochopilo podstatu světla, jeho vlnovou i částicovou povahu. Do teorie světla, pocházející z počátku 19. století, implementoval v 60. letech 20. století moderní kvantové principy. Zajímal se například o otázku detekce světla vzdálené hvězdy dvěma stejnými blízkými detektory. Ukázal, že fotony nedopadají na detektory zcela náhodně, ale při cestě vesmírem dojde k jejich koherenci.
R. J. Glauber se narodil v USA. Již jako středoškolák se zabýval fyzikou a astronomií, stavěl různé optické přístroje a dalekohledy. Jako vysokoškolský student se v letech 1944 až 1946 podílel na projektu Manhattan na výrobu atomové bomby. Studia na Harvardu ukončil v roce 1946, PhD. zde získal v roce 1949. Poté pracoval v různých výzkumných ústavech a v roce 1952 se vrátil na Harvard, kde působí dodnes. Od šedesátých let se zabýval kvantovou podstatou světla. V posledních letech se zabývá studiem hmoty v extrémních podmínkách po Velkém třesku.
| John L. Hall (1934) |
 |
John L. Hall je americký fyzik, který se dlouhá léta zabýval extrémně přesnými měřeními pro instituci NIST. Jeho společná práce s Theodorem W. Hanschem vedla k přesnému změření rychlosti světla (299 792 458 m/s). Tato hodnota se stala od roku 1983 definiční hodnotou, ze které se nyní zpětně odvozuje délka metru. V devadesátých letech vyvinuli spolu s Hänschem mimořádně přesnou metodu měření frekvence světla pomocí tzv. optického frekvenčního hřebenu, založenou na ultrakrátkých laserových pulzech, která umožnila měřit frekvenci s relativní přesností 10−15. Otevřela se tak brána k měřením s bezprecedentní přesností patnácti platných cifer. Poprvé lidstvo získalo dostatečně přesný nástroj k měření možných změn základních přírodních konstant v čase. Přesné určování frekvence a času je také důležité pro poziční systémy GPS.
John L. Hall vystudoval Carnegie Institute of Technology, kde získal PhD. v roce 1961. Od roku 1962 pracoval v NBS (National Bureau of Standards, dnešní předchůdce NIST. Od roku 1967 souběžně přednášel na Coloradské univerzitě v Boulderu. Dnes je Hall spolupracovníkem JILA (Joint Institute for Laboratory Astrophysics). Z tohoto ústavu vzešli již dva nositelé Nobelovy ceny: Eric A. Cornell a Carl E. Wieman. Získali ji za dosažení Boseho-Einsteinova kondenzátu na parách alkalických atomů. Není bez zajímavosti, že Carl E. Wiemann byl studentem Theodora W. Hänsche, který s Hallem sdílí druhou část Nobelovy ceny.
John L. Hall získal několik dalších cen, například cenu Maxe Borna udělovanou Americkou optickou společností.
| Theodor W. Hänsch (1941) |
 |
Theodor W. Hänsch je německý fyzik, který v roce 1970 vynalezl nový typ laseru emitující fotony s extrémně vysokým spektrálním rozlišením (energie jednotlivých fotonů byla dána s relativní přesností 10−6). Takový laser umožnil velmi přesné měření frekvencí přechodu v Balmerově sérii. Později metodu zdokonalil a měřil frekvenční přechody v Lymanově sérii s relativní přesností 10−12. Na konci 90. let spolu s Johnem L. Hallem vyvinul novou laserovou metodu měření frekvence (tzv. optický frekvenční hřeben), se kterou lze dosáhnout relativní přesnosti měření frekvence 10−15.
Theodor W. Hänsch vystudoval Univerzitu v Heildelbergu a v roce 1969 zde získal PhD. V letech 1975 až 1986 se stal profesorem Stanfordské univerzity v Kalifornii v USA. V roce 1986 se vrátil do Německa a stal se ředitelem Ústavu kvantové optiky při MPI (Max Planck Institute). Tuto pozici zastává dodnes. Současně je profesorem experimentální fyziky a laserové spektroskopie na Univerzitě Ludvíka Maxmiliána v Mnichově. V roce 1989 získal nejvyšší německé vědecké ocenění – Leibnitzovu cenu. V roce 2005 také ve Frankfurtu obdržel cenu Otto Hahna.
NIST – National Institute for Standards and Technology. Americký Úřad pro standardy a technologie. Založen byl v roce 1901.
