Začátek zatmění je viditelný ze západní poloviny Asie, z Afriky, Evropy, Jižní Ameriky, ze Severní Ameriky vyjma západní části, ze západní poloviny Indického oceánu, z Atlantského oceánu a východního okraje Tichého oceánu. Konec zatmění je viditelný ze západní Evropy a západní Afriky, ze Severní a Jižní Ameriky, nejvýchodnější části Asie, z Atlantiku vyjma jihovýchodní části a z východní poloviny Tichého oceánu.
Měsíc u nás vychází 27. října v 17 hodin 31 minut. Do zemského stínu se začne schovávat ve 3 hodiny a 15 minut a od této chvíle bude probíhat částečné zatmění. Z levého okraje začne na Měsíci postupovat zemský stín, až jej pokryje celý. To nastane ve 4 hodiny 24 minuty, kdy začíná úplné zatmění. Úplné zatmění potrvá do 5 hodin 44 minut. V tu chvíli se Měsíc začne vynořovat ze zemského stínu a my uvidíme poslední pozorovatelnou fázi měsíčního zatmění - částečné zatmění, které skončí krátce před sedmou hodinou. Před a po fázi částečného zatmění je ještě tzv. polostínová fáze, ve které se Měsíc pohybuje v polostínu Země. Ta je ale okem a běžnými prostředky nepozorovatelná, pokles jasu Měsíce je nepatrný.
Ani při úplném zatmění Měsíc z oblohy úplně nezmizí. I když se bude nacházet v zemském stínu, bude slabě viditelný. Bude osvětlen slunečními paprsky, které se v zemské atmosféře lámou a dostanou se tak i do zemského stínu. Protože se v naší atmosféře rozptyluje nejméně červené světlo, bude mít Měsíc načervenalou barvu. Jak bude Měsíc při zatmění tmavý, bude záležet na momentálním znečištění zemské atmosféry. I za úplného zatmění lze na Měsíci dalekohledem pozorovat obrysy měsíčních moří a některé zvlášť jasné krátery.
K pozorování zatmění Měsíce není nezbytný dalekohled. I prostým okem. je vidět postup zemského stínu na měsíčním kotouči a při úplném zatmění tmavočervené zabarvení Měsíce, které je při každém zatmění jiné. Dalekohledem je možno pozorovat, jak se povrchové útvary na Měsíci noří do zemského stínu. Ideální je kombinace obou druhů pozorování. Zájemci o pozorování budou moci zatmění za jasného počasí sledovat na naší hvězdárně. Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně bude k pozorování úplného zatmění Měsíce otevřena 28. října v době od 3 do 7 hodin ráno.
Zatmění Měsíce vzniká tehdy, dostane-li se Měsíc do zemského stínu, který Země vrhá do prostoru. Měsíc se proto musí nacházet na protilehlé straně oblohy než Slunce. Při zatmění je tedy Měsíc vždy v úplňku. Ne při každém úplňku ale nastává zatmění Měsíce. Měsíc většinou zemský stín mine. K tomu, aby zatmění Měsíce nastalo totiž nestačí, aby byl pouze úplněk, ale Slunce, Země a Měsíc také musí být v jedné rovině. Měsíční dráha je však vůči rovině, ve které obíhá Země okolo Slunce, skloněna o úhel přibližně 5 stupňů.
Na rozdíl od slunečních zatmění, kdy měsíční stín zasáhne jen malou část zemského povrchu a sluneční zatmění je pak pozorovatelné jen z malé části Země, lze měsíční zatmění pozorovat z celé k Měsíci právě přivrácené zemské polokoule, tedy z kteréhokoliv místa na zemském povrchu, které má v době měsíčního zatmění Měsíc právě nad obzorem.
Poslední u nás pozorovatelné zatmění Měsíce nastalo 4. května tohoto roku. Příští zatmění Měsíce viditelné u nás proběhne v noci ze 14. na 15. března 2006. Bude se ovšem jednat o zatmění polostínové, které je okem a běžnými prostředky nepozorovatelné. Částečné zatmění nastane 7. 9. 2006, v zemském stínu se však bude nacházet jen velice malá část Měsíce. Na úplné zatmění si tedy budeme muset počkat do 3. 3. 2007.
| Časový průběh zatmění: | ||
| východ Měsíce | 27.10. | 17 h 31 min |
| začátek částečného zatmění | 28.10. | 03 h 15 min |
| začátek úplného zatmění | 04 h 24 min | |
| střed zatmění | 05 h 04 min | |
| konec úplného zatmění | 05 h 44 min | |
| konec částečného zatmění | 06 h 53 min | |
| západ Měsíce | 07 h 57 min |
Obrázky
