Velikonoční svátky a způsob určení jejich data

Velikonoční svátky patří k nejstarším svátkům vůbec. Jejich základní podstatou z dob předkřesťanských bylo vítání přicházejícího jara, nového vegetačního období, v přeneseném slova smyslu vítězství života nad smrtí. Tyto svátky jara byly slaveny různou formou již u starých Slovanů a Germánů. Jako významné a již nábožensky organizované svátky se objevují poprvé u Židů. Byly to svátky přesnic (pascha) slavené na památku vysvobození Izraelitů z Egypta vždy 14tého dne měsíce nisanu. Svátek pascha (hebrejsky pesah = přejití, ušetření) je oslavou toho, že Hospodin, když hubil prvorozence v Egyptě, přešel a ušetřil domy Židů, které byly označeny krví beránka.
Symbol beránka přešel významně do křesťanského pojetí Velikonoc. Kristus je nazýván Beránkem Božím na znamení čistoty, nevinnosti a poslušnosti. Je velikonočním Beránkem nového Izraele, jehož krví byli pokřtění zachráněni od hříchu a smrti. Původní podstata svátků se promítá i do křesťanského symbolu smrti a následného vzkříšení Ježíše Krista. Ježíš snímá svojí obětí hříchy světa. Jeho oběť je křesťansky chápána jako naplnění starozákonné paschy - Hospodinovo přejití a ušetření Božího lidu záchrannou krví Beránka.
Velikonoce, jako svátky umučení a vzkříšení, patří k základním křesťanským pohyblivým svátkům. Ostatní pohyblivé svátky se odvozují vždy od data velikonoční neděle.Způsob určení dat křesťanských Velikonoc byl stanoven na ekumenickém koncilu v maloasijské Niceji roku 325.
Podle církevní historie připadlo utrpení Kristovo na dobu, jež následovala po jarní rovnodennosti a současně mu předcházel jarní měsíční úplněk. Toto pravidlo bylo vzato za základ a křesťanské Velikonoce (velikonoční neděle) se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Za první jarní den byl pevně stanoven 21. březen. Pozor, toto se nemusí shodovat s astronomickým výpočtem jarní rovnodennosti, která může díky skokovým úpravám kalendáře pomocí přestupných dnů nastat až o dva dny dříve či později. Například v letošním roce nastane astronomická jarní rovnodennost již 20. března. Z uvedeného vyplývá, že připadne-li úplněk na 21. března a tímto dnem je současně sobota, následující neděle 22. března je již nedělí velikonoční. Je to současně i nejrannější datum, na které může velikonoční neděle připadnout. Tento případ nastává velmi zřídka, naposled to bylo roku 1818, příště se tak stane roku 2285.To je jedno z určujících pravidel. Protože letos připadne úplněk na pátek 21. března je to již úplněk jarní a tedy velikonoční neděle bude 23. března. Je to tedy druhé nejrannější datum velikonočních svátků. I tento případ je poměrně vzácný, naposled tomu tak bylo roku 1913, příště se tak stane roku 2160.
Další pravidlo pak stanoví, že nejzazší datum Velikonoc může být 25. dubna. V případě, že by první jarní úplněk připadl na 19. dubna a tento den byla současně neděle, vyšlo by datum Velikonoc až na 26. dubna. Protože toto není přípustné, přesouvá se úplněk o jeden den zpět (na 18. duben) a velikonoční neděle se slaví již 19. dubna. Ve dvacátém století tento případ nastal v roce 1981.
Jak je ale možné "přesunout" měsíční úplněk? Astronomický výpočet okamžiku měsíčního úplňku pochopitelně přesunout nelze. Církevní počty však nepracují s reálnou fází Měsíce, ale s tzv. církevním (cyklickým) měsícem, který se dlouhodobě shoduje s reálnými měsíčními fázemi, v konkrétním případě se ale může od skutečné měsíční fáze poněkud odlišovat. Protože určení církevního měsíčního úplňku je v podstatě určením "administrativním", lze jej též i administrativně přesunout.
Ani tím však komplikace nekončí. Další pravidlo vymezující datum velikonoční neděle praví, že v jedné devatenáctileté periodě tzv. zlatého čísla nesmí být velikonoční neděle dvakrát v nejzazším přípustném datu, tj. 25. dubna. Tento případ nastal ve dvacátém století v letech 1943 a 1954, které patří do jedné a téže periody začínající rokem 1937 a končící rokem 1956. V roce 1943 se Velikonoce slavily 25. dubna, v roce 1953 se však velikonoční neděle přesunula o týden dopředu na 18. dubna. Na mezní data však připadají Velikonoce jen velmi zřídka, 25. dubna bude velikonoční neděle až v roce 2038, naposled se tak stalo v uvedeném roce 1943.