Sluneční činnost je souhrnný název pro řadu nestálých jevů, které můžeme na Slunci pozorovat. Nejznámější jsou bezesporu sluneční skvrny – oblasti kruhovitého nebo nepravidelného tvaru s nižší teplotou. Průměr skvrn se pohybuje od několika set kilometrů až po 200 000 km. Na slunečním povrchu se mohou vyskytovat několik hodin, dní, výjimečně přetrvávají i několik měsíců.
První evropské pozorování slunečních skvrn dalekohledem provedl Galileo Galilei. Pravidelná denní pozorování pak začala na observatoři v Zürichu v roce 1749. Pro vyjádření počtu skvrn na Slunci se užívá tzv. relativní číslo, které se počítá jako součet desetinásobku počtu skupin slunečních skvrn a počtu individuálních slunečních skvrn. Je dobrým ukazatelem sluneční aktivity v průběhu slunečního cyklu, tedy jedenáctileté periody, se kterou kolísá sluneční aktivita od relativně klidné po bouřlivou.
Přestože se Slunce blíží ke svému minimu, neupadne do zimního spánku. Sluneční skvrny se budou, spolu s jinými útvary, na Slunci objevovat pořád, ale pouze v menším počtu.
Základní informace o Slunci
Slunce na dnešní obloze
Obrázky

