Velmi často nyní slýcháme dotaz, kteráže jasná „hvězda“ to vlastně září zvečera nad jihozápadním obzorem. Ve skutečnosti se jedná o planetu Venuši, která svítí vysoko na obloze a jejíž večerní viditelnost skončí přibližně kolem 20. března. Na ranní obloze pak bude viditelná od začátku dubna do poloviny listopadu. Nejdéle na večerní obloze zazářila 15. února, kdy zapadala nejpozději, největší jasnosti pak dosahuje ve čtvrtek 19. února (-4.6 magnitudy).
Proč ale Venuši jednou pozorujeme jako večernici a jindy jako jitřenku? A proč je vlastně tak jasná? Jedná se totiž o třetí nejjasnější objekt na naší obloze po Slunci a Měsíci!
Hledáme-li příčinu toho, proč Venuši jednou pozorujeme jako jitřenku a jindy jako večernici, musíme se podívat na její oběžnou dráhu. Venuše totiž (podobně jako Merkur) obíhá uvnitř dráhy planety Země. Proto někdy planetu pozorujeme takzvaně „před Sluncem“, kdy září jako jitřenka a vychází dříve než Slunce, a jindy naopak září nad obzorem po západu slunce jako večernice.
Důvodů, proč je Venuše tak jasná, je hned několik. Venuše je Zemi nejbližší planetou. Může se k ní přiblížit až na 40 milionů kilometrů a navíc se jedná o těleso zhruba stejné velikosti jakou má Země. Planeta je dále trvale zahalena do neproniknutelné vrstvy oblačnosti, která vysoce odráží sluneční záření.
Potěšit svoje oko můžete prostým pohledem na večerní oblohu i bez pomoci dalekohledu. Pokud ale budete tuto planetu sledovat po delší období za pomoci teleskopu, zjistíte, že Venuše (podobně jako Měsíc) vytváří fáze, během kterých ji můžeme pozorovat jako tenký srpeček, ale i jako téměř plný kotouč podle toho, v jaké poloze se vůči Zemi a Slunci nachází.
 |
| Obloha nad západním obzorem 19.2. v 18:30. |
