Dne 22. 12. v 0 hodin 38 minut středoevropského času vstupuje Slunce do znamení Kozoroha. Nastává zimní slunovrat. Začíná astronomická zima.
Ačkoli by se to mohlo zdát na první pohled, střídání ročních období nemá na svědomí měnící se vzdálenost planety Země od Slunce. Země kolem centrální hvězdy sluneční soustavy obíhá po elipse, ale paradoxně je Slunci nejblíže v době, kdy my, pozorovatelé na severní polokouli, máme zimu. V tomto přísluní (tedy nejmenší vzdálenosti) bude Země 3. ledna 2011 v 19 hodin SEČ a její vzdálenost od Slunce bude činit 147,1 miliónu km.
Skutečnou vinu za střídání ročních období totiž nese zemská osa. Ta je skloněna o 23,5 stupně od roviny oběhu Země a sluneční záření tak v průběhu roku dopadá víc tu na jednu, tu na druhou polokouli. V období kolem zimního slunovratu Slunce v našich zeměpisných šířkách vystupuje pouze přibližně 16 stupňů nad obzor. Díky tomu dny v tuto dobu trvají kolem osmi hodin (zato noci až celých šestnáct hodin) a porovnáme-li množství energie, které libovolný metr čtvereční plochy na povrchu obdrží, zjistíme, že je třikrát vyšší v období od dubna do října než v období od října do dubna.
Svoji roli ale eliptická dráha sehrává – ovlivňuje délku ročních období. Podle Keplerových zákonů se Země v přísluní pohybuje rychleji než v odsluní (tedy největší vzdálenosti) a naše léta jsou tak o několik dní delší než naše zimy, ale na druhou stranu jsou mírnější (chladnější chcete-li) než na jižní polokouli. 22. prosince 2010 v 0 hodin 38 minut SEČ tedy Slunce dosáhne obratníku Kozoroha a pomalu se začne vracet na polokouli severní. 21. března Slunce překročí nebeský rovník (tehdy nastává rovnodennost) a dny se budou prodlužovat až do slunovratu letního, kdy bude situace obrácená.
 |
