Gama záblesky (Gamma Ray Bursts, GRB) jsou náhlá vzplanutí v oboru gama, která se objevují náhodně po celé obloze. Na krátký okamžik se stanou nejjasnějším zdrojem záření gama. Tento jev náhodou objevily na konci 60. let minulého století americké vojenské družice Vela určené ke sledování sovětských jaderných pokusů. Gama záření (elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než 0,001 nm) totiž neproniká zemskou atmosférou, a je tedy nutné pro pozorování v tomto oboru využít družic umístěných na oběžné dráze. Záblesků bylo až do dnešní doby pozorováno několik tisíc a ty doposud pozorované trvaly většinou od několika milisekund po 1000 s.
Přestože samotné gama záblesky trvají tak krátce, září pak zdroj ještě nějakou dobu v jiných oborech (rentgenovém, ultrafialovém, viditelném, infračerveném a rádiovém). Toto „pohasínání“ zjistila družice Beppo-SAX v roce 1997. Díky tomuto dosvitu je pak možné záblesky lokalizovat s vysokou přesností a pokusit se identifikovat jejich zdroj. V praxi to znamená, že se v okamžiku zachycení záblesku některou z družic rozběhnou údaje o jeho poloze do celého světa, aby bylo možné na dané místo oblohy namířit i další dalekohledy pozorující v různých oborech a zachytit tak případný dosvit. Toto předání za optimálních podmínek trvá kolem deseti sekund.
Pozorované záblesky lze rozdělit na dvě skupiny – záblesky krátké (trvající pod dvě sekundy) a dlouhé (delší než dvě sekundy), které mohou mít dosvit několik dní i týdnů. Bohužel zatím přesně nevíme, co gama záblesky způsobuje. Jako možné zdroje se jeví dvě skupiny objektů: buď zánik velmi hmotných hvězd (dlouhé GRB) nebo srážky hmotných hvězd (binární soustavy složené z neutronových hvězd nebo černých děr, krátké GRB).
Zatím poslední družicí vypuštěnou pro sledování záblesků gama je SWIFT („rorýs“). Byla vypuštěna 20. listopadu 2004 a její autoři očekávají, že zachytí zhruba 100 záblesků ročně. Toto pondělí, tedy 9. května 2005, družice zaznamenala záblesk trvající pouhých 50 milisekund. Je to poprvé, kdy byl k tak krátkému záblesku nalezen protějšek. Navíc se zdá, že záblesk pochází z velmi staré galaxie, kde se momentálně netvoří nové hvězdy, a nahrává tak teorii o vzniku krátkých gama záblesků při splynutí dvou neutronových hvězd a následné tvorbě černé díry.
Družice SWIFT není jedinou sondou, která se detekcí gama záblesků zabývá. Vzpomeňme na již neexistující Compton Gamma Ray Observatory; HETE-2 nebo družici INTEGRAL, první družici Evropské kosmické agentury s českou účastí.
Obrázky
Družice SWIFT