***
observatory.cz
Štefánikova hvězdárna online
pro
Dnes otevřeno:
11:00-20:00 (momentálně zavřeno)
Počasí: Právě pozorujeme:
počasí
 
pozorování
(nepozoruje se)

Přístrojové vybavení hvězdárny

Štefánikova hvězdárna na Petříně má v současnosti tři kopule a jeden pozorovací domeček. Zatímco z kopulí se pozoruje tzv. štěrbinou, otočnou o 360 stupňů, pozorovací domeček má odsuvnou střechu. Kopule jsou pojmenovány podle jejich přibližné orientace na budově: západní (vlevo), hlavní (největší kopule uprostřed budovy) a východní (vpravo), pozorovací domeček je umístěn v nejvýchodnější části budovy (hranatá konstrukce zcela vpravo).

 

Západní kopule

Věž kopule byla postavena roku 1930, stávající kopule o průměru pět metrů byla instalována roku 1985. Dalekohled i s montáží je od firmy Carl Zeiss Jena (vyrobeno 1967, v provozu pro veřejnost od roku 1976). Hlavním přístrojem je dalekohled typu Maksutov-Cassegrain s průměrem menisku 350 mm, průměrem hlavního zrcadla 370 mm a ohniskovou vzdáleností dalekohledu 3300 mm. Zvětšení, používaná na dalekohledu pro veřejnost, jsou od 82x do 330x. Druhým přístrojem na montáži je tzv. pointační dalekohled (refraktor) o průměru objektivu 130 mm a ohniskové vzdálenosti 1950 mm. Dalekohled je též doplněn hledáčkem (průměr 50 mm, ohnisková vzdálenost 540 mm, zvětšení 17x). Celý dalekohled je umístěn na montáži Zeiss č. 6, celková váha dalekohledu i s montáží je přibližně 2,5 t.

Západní kopule

 

Hlavní kopule

Kopule byla součástí hvězdárny (stejně jako západní kopule) od roku 1930, současná kopule o průměru osm metrů (resp. její otočná část) byla instalována roku 1986. V kopuli byl od počátku umístěn dalekohled, nazývaný po svém původním vídeňském majiteli "König". Pro něj ho v letech 1905 až 1907 vyrobila na zakázku firma Zeiss, baron König jej používal především pro mapování Měsíce a fotografování oblohy. Po Königově smrti byl dalekohled v roce 1929 odkoupen Českou astronomickou společností a od roku 1930 byl zprovozněn v Praze na Petříně.

Na původní montáži jsou v současnosti umístěny tři větší refraktory. Největší z nich má průměr objektivu 200 mm a ohniskovou vzdálenost 3000 mm, v současnosti je nejčastěji používán pro pozorování slunečního povrchu. Druhý přístroj má průměr objektivu 180 mm a ohniskovou vzdálenost 3430 mm (je to nyní jediný původní přístroj na montáži), používá se především pro noční pozorování. V roce 2002 byl na montáž umístěn chromosférický dalekohled (přístroj určený především pro sledování protuberancí na okraji slunečního disku nebo ve formě filamentů promítajících se na disk jako tmavá vlákna) o průměru objektivu 110 mm a ohniskové vzdálenosti 1890 mm. Přístroj je konstruován pro monochromatické pozorování v čáře H-alfa na 656,3 nm. Průměr objektivu hledáčku je 60 mm, ohnisková vzdálenost 400 mm.

Celková váha dalekohledu je nyní přibližně 5,5 t, z toho 2,5 t připadá na hlavní protizávaží. Pilíř přístroje je 15 m vysoký, z toho je 7,5 m zapuštěno v zemi.

Hlavní kopule

 

Východní kopule

Kopule není návštěvníkům přístupná, je určena pouze pro odborná pozorování. Průměr kopule je pět metrů; jakožto první kopule hvězdárny byla dohotovena v roce 1928. Dnes je zde umístěn moderní zrcadlový dalekohled MEADE LX200 o průměru 406 mm a ohniskové vzdálenosti 4060 mm opatřený CCD kamerou. Více viz projekt MARK.

Dalekohled MARK

 

Pozorovací domeček

Domeček s odsuvnou střechou byl dobudován v roce 1975; veřejnosti je přístupný pouze vyjímečně, převážně slouží pro odborná pozorování hvězdárny. Na montáži Zeiss č. 4 je umístěn refraktor (Zeiss) o průměru objektivu 200 mm a ohniskové vzdálenosti 1370 mm (tzv. "Hledač komet"). Dále jsou na této montáži refraktor 110/1130 mm a fotografická komora Aero-Xenar 100/325 mm (světelnost 1:3,5). "Hledač komet" byl prvním přístrojem zakoupeným pro hvězdárnu již v roce 1921 za 65 tisíc korun, věnovaných důstojníky a mužstvem zemského vojenského velitelství.

Pozorovací domeček

 

 

Štefánikova hvězdárna na Petříně má v současnosti tři kopule a jeden pozorovací domeček. Zatímco z kopulí se pozoruje tzv. štěrbinou, otočnou o 360 stupňů, pozorovací domeček má odsuvnou střechu. Kopule jsou pojmenovány podle jejich přibližné orientace na budově: západní (na obrázku nejblíže v popředí), hlavní (na obrázku největší kopule uprostřed budovy) a východní (nejvzdálenější kopule), pozorovací domeček je umístěn v nejvýchodnější části budovy (na obrázku hranatá konstrukce zcela vzadu).

Západní kopule

Věž kopule byla postavena roku 1930, stávající kopule o průměru pět metrů byla instalována roku 1985. Dalekohled i s montáží je od firmy Carl Zeiss Jena (vyrobeno 1967, v provozu pro veřejnost od roku 1976). Hlavním přístrojem je dalekohled typu Maksutov-Cassegrain s průměrem menisku 350 mm, průměrem hlavního zrcadla 370 mm a ohniskovou vzdáleností dalekohledu 3300 mm. Zvětšení, používaná na dalekohledu pro veřejnost, jsou od 82x do 330x. Druhým přístrojem na montáži je tzv. pointační dalekohled (refraktor) o průměru objektivu 130 mm a ohniskové vzdálenosti 1950 mm. Dalekohled je též doplněn hledáčkem (průměr 50 mm, ohnisková vzdálenost 540 mm, zvětšení 17x). Celý dalekohled je umístěn na montáži Zeiss č. 6, celková váha dalekohledu i s montáží je přibližně 2,5 t.


Hlavní kopule

Kopule byla součástí hvězdárny (stejně jako západní kopule) od roku 1930, současná kopule o průměru osm metrů (resp. její otočná část) byla instalována roku 1986. V kopuli byl od počátku umístěn dalekohled, nazývaný po svém původním vídeňském majiteli "König". Pro něj ho v letech 1905 až 1907 vyrobila na zakázku firma Zeiss, baron König jej používal především pro mapování Měsíce a fotografování oblohy. Po Königově smrti byl dalekohled v roce 1929 odkoupen Českou astronomickou společností a od roku 1930 byl zprovozněn v Praze na Petříně.


Na původní montáži jsou v současnosti umístěny tři větší refraktory. Největší z nich má průměr objektivu 200 mm a ohniskovou vzdálenost 3000 mm, v současnosti je nejčastěji používán pro pozorování slunečního povrchu. Druhý přístroj má průměr objektivu 180 mm a ohniskovou vzdálenost 3430 mm (je to nyní jediný původní přístroj na montáži), používá se především pro noční pozorování. V roce 2002 byl na montáž umístěn chromosférický dalekohled (přístroj určený především pro sledování protuberancí na okraji slunečního disku nebo ve formě filamentů promítajících se na disk jako tmavá vlákna) o průměru objektivu 110 mm a ohniskové vzdálenosti 1890 mm. Přístroj je konstruován pro monochromatické pozorování v čáře H-alfa na 656,3 nm. Průměr objektivu hledáčku je 60 mm, ohnisková vzdálenost 400 mm.

Celková váha dalekohledu je nyní přibližně 5,5 t, z toho 2,5 t připadá na hlavní protizávaží. Pilíř přístroje je 15 m vysoký, z toho je 7,5 m zapuštěno v zemi.


Východní kopule

Kopule není návštěvníkům přístupná, je určena pouze pro odborná pozorování. Průměr kopule je pět metrů; jakožto první kopule hvězdárny byla dohotovena v roce 1928. Dnes je zde umístěn moderní zrcadlový dalekohled MEADE LX200 o průměru 406 mm a ohniskové vzdálenosti 4060 mm opatřený CCD kamerou. Více viz projekt MARK.

Pozorovací domeček

Domeček s odsuvnou střechou byl dobudován v roce 1975; veřejnosti je přístupný pouze vyjímečně, převážně slouží pro odborná pozorování hvězdárny. Na montáži Zeiss č. 4 je umístěn refraktor (Zeiss) o průměru objektivu 200 mm a ohniskové vzdálenosti 1370 mm (tzv. "Hledač komet"). Dále jsou na této montáži refraktor 110/1130 mm a fotografická komora Aero-Xenar 100/325 mm (světelnost 1:3,5). "Hledač komet" byl prvním přístrojem zakoupeným pro hvězdárnu již v roce 1921 za 65 tisíc korun, věnovaných důstojníky a mužstvem zemského vojenského velitelství.

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Praha Zřizovatel hl.m.Praha
Statut Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy
Veřejné zakázky