Měsíc můžeme na večerní obloze pozorovat od 1. do 12. ledna. Nejlepší pozorovací podmínky jsou kolem 5. ledna, kdy nastává první čtvrt a na rozhraní mezi osvětlenou a tmavou polokoulí (na tzv. terminátoru) povrchové útvary vrhají zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 12. ledna), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.

Z planet budeme na lednové večerní obloze vysoko nad jihozápadním obzorem moci pozorovat dvě Zemi nejbližší planety – Mars a Venuši.

Zimní obloha nám nabízí velké množství zajímavých objektů hvězdného vesmíru. Jsou to dvojhvězdy a vícenásobné soustavy, hvězdokupy, mlhoviny i galaxie. Z dvojhvězd je to např. Castor ze souhvězdí Blíženců. Dále můžeme pozorovat čtyřnásobnou soustavu Trapez v souhvězdí Oriona, která je obklopena známou mlhovinou viditelnou i pouhým okem. Ozdobou zimní oblohy je hvězdokupa Plejády nacházející se v souhvězdí Býka. Jedna z nejbližších galaxií, vzdálená od nás více než dva miliony světelných roků, leží v souhvězdí Andromedy. Na hvězdných mapách ji najdeme pod označením M 31 a za dobrých podmínek je pozorovatelná též pouhým okem nebo malým triedrem.

            Na denní obloze lze sledovat Slunce. Díky dalekohledu, který odcloňuje větší část slunečního světla, jsou na povrchu Slunce viditelné sluneční skvrny. Speciálním chromosférickým dalekohledem lze pozorovat sluneční protuberance.

STÁLÁ VÝSTAVA

Astronomická výstava, jejíž součástí jsou interaktivní exponáty, optické pokusy i historické přístroje a především počítače s astronomickými informacemi, animacemi a pexesem.