Mars

Mars je čtvrtou planetou v pořadí od Slunce a současně poslední planetou pozemského typu. Na rozdíl od Merkuru a Venuše obíhá dál od Slunce než naše Země, tedy vně zemské dráhy. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v období kolem opozice se Sluncem, kdy se planeta může přiblížit Zemi až na 55 milionů kilometrů. Opozice Marsu se opakují vždy zhruba po 2 letech. Na obloze je Mars nápadný svou načervenalou barvou, která je způsobena velkým obsahem oxidu železa v povrchových horninách.

Mars je menší než naše Země, jeho průměr je jen o málo větší než zemský poloměr. Přestože podmínky na jeho povrchu jsou pro člověka velmi nepříznivé, je Mars planetou Zemi nejpodobnější. Den zde trvá jen asi o půl hodiny déle než na Zemi a sklon rotační osy způsobuje střídání ročních období, podobně jako na Zemi. Průměrná teplota na jeho povrchu je hluboko pod bodem mrazu, může ale v létě kolem poledne vystoupit až ke 20 stupňům nad nulou. Atmosféra planety je velmi řídká - na povrchu je tlak asi stokrát nižší než na Zemi - a skládá se převážně z oxidu uhličitého.

Povrch planety je převážně kamenitý a skalnatý. Vyskytují se zde dlouhá a hluboká údolí, obrovské vyhaslé vulkány o výšce přes 20 km nad okolní úrovní terénu, rozsáhlé planiny pokryté písečnými dunami, dlouhá vyschlá řečiště a množství impaktních kráterů. Poblíž pólů planety lze sledovat i malými dalekohledy tzv. polární čepičky.

Na povrchu Marsu se dnes nevyskytuje voda v tekutém stavu, charakter terénu ale jasně naznačuje, že byl v dávné historii planety tekoucí vodou utvářen. Na Marsu nejsou, a asi nikdy nebyly vhodné podmínky pro vznik a vývoj života. Současný výzkum se soustřeďuje na pátrání po stopách alespoň těch nejelementárnějších forem života, dosud však bezvýsledně.

Nejvíce informací o planetě přinesly kosmické sondy, některé podrobně zmapovaly její povrch z oběžné dráhy, jiné na planetě přímo přistály. Nejúspěšnější z nich jsou automatická terénní vozidla Spirit a Opportunity, která přistála na Marsu na přelomu let 2003 a 2004 a urazila při průzkumu okolí přistání stovky metrů. K nejzajímavějším výsledkům jejich mise patří definitivní potvrzení faktu, že povrch planety pokrývala v dávné minulosti voda.

Na rozdíl od Merkuru a Venuše a má Mars dva malinké měsíčky nazvané Phobos a Deimos. Jsou to nepravidelná tělesa s maximálním rozměrem jen kolem 26 kilometrů.