Měsíc, našeho nejbližšího kosmického souseda, lze na večerní obloze v otvírací době hvězdárny pozorovat přibližně od 12. do 23. prosince. Nejlepší pozorovací podmínky jsou kolem 15. prosince, kdy nastává první čtvrt a kdy poblíž rozhraní mezi osvětlenou a tmavou polokoulí (na tzv. terminátoru) vrhají povrchové útvary zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 22. prosince), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.

Z planet je na večerní obloze pozorovatelný pouze Mars.

Z objektů hvězdného vesmíru lze pozorovat dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny i galaxie. Ty posledně jmenované pak zejména za bezměsíčných nocí, kdy neruší světlo Měsíce. Nejznámější z nich je galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, která je od nás vzdálená přes dva miliony světelných let. Z dvojhvězd je zajímavý pohled na Alamak ze souhvězdí Andromedy. Kulovou hvězdokupu M 15 můžeme najít v souhvězdí Pegasa a na otevřené hvězdokupy se můžeme podívat do souhvězdí Býka a Persea. Krásný pohled malým dalekohledem je zejména na hvězdokupu Plejády (Kuřátka) v Býku, která je dobře viditelná i pouhým okem.

Na denní obloze lze sledovat Slunce. Díky dalekohledu, který odcloní větší část slunečního světla, jsou na povrchu Slunce viditelné sluneční skvrny. Speciálním chromosférickým dalekohledem lze pozorovat sluneční protuberance.

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem. V případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.

Dne 21. 12. v 23 hodin 23 minut středoevropského času vstupuje Slunce do znamení Kozoroha. Nastává zimní slunovrat. Začíná astronomická zima.