Dne 21. 6. v 19 hodin 16 minut středoevropského letního času vstupuje Slunce do znamení Raka. Nastává letní slunovrat. Začíná astronomické léto.
Cože to v praxi znamená? Pro astronomii období poněkud nešťastné, v noci totiž není pořádně tma. Astronomická noc je definována jako část noci, kdy Slunce klesne alespoň 18 stupňů pod obzor. Kolem slunovratu ale tato podmínka není splněna a nastává pouze astronomický soumrak. Jinak se ale můžeme radovat z počátku astronomického léta, které bude trvat až do okamžiku podzimní rovnodennosti.
Střídání ročních období nezpůsobuje měnící se vzdálenost Země od Slunce, jak by se mohlo zdát na první pohled. Na vině je sklon zemské osy čítající 23,5°, díky kterému je po polovinu roku Slunci vždy více natočen jeden z pólů a daná polokoule pak obdrží více energie. Pro představu – v období od dubna do října libovolný metr čtvereční plochy v naší zeměpisné šířce dostane třikrát více energie než v období od října do dubna.
Léto je zároveň (na severní polokouli) nejdelším ročním obdobím - trvá 93,7 dne. A aby to bylo ještě složitější, přeci jen měnící se vzdálenost Země od Slunce má svůj význam. 6. července bude Země v odsluní, tedy v největší vzdálenosti od Slunce. Díky tomu máme na severní polokouli o něco chladnější léta než na polokouli jižní, ale totéž platí i pro naše mírnější zimy.
