***
Štefánikova hvězdárna
observatory.cz > Encykplopedie > Sluneční soustava

Saturn

Saturn je bezpochyby nejkrásnější planetou sluneční soustavy. Vděčí za to soustavě prstenců, které pozoroval již počátkem 17. století Galileo Galilei a jsou tedy viditelné i v malém dalekohledu. Podobně jako Jupiter patří i Saturn mezi velké planety. Jeho rovníkový průměr dosahuje téměř desetinásobku rozměrů Země. Saturn je poslední planetou, která je ze Země viditelná pouhým okem a tedy i poslední planetou známou do druhé poloviny 18. století. Kolem Slunce oběhne téměř za třicet roků a proto se jeho poloha mezi hvězdami mění jen pomalu. Opozice se Sluncem, období nelepší pozorovatelnosti, se střídají po pouhých 54 týdnech, tedy po době jen o málo delší než pozemský rok.

Podobně jako ostatní velké planety je i Saturn obrovská koule plynů. V jeho atmosféře pozorujeme zejména vodík, v menším měřítku pak helium. Horní vrstvy oblaků jsou z krystalků zmrzlého čpavku. Vnitřní stavba planety je podobná jako u Jupiteru. Saturn je planeta s nejmenší hustotou, je dokonce řidší než voda. Podobně jako u Jupitera způsobuje rychlá rotace zřetelné zploštění planety. Většinu informací o planetě získaly dosud kosmické sondy Pioneer 11Voyager 1 a 2. V červenci 2004 má k planetě dorazit sonda Cassini, která se má stát jeho umělou družicí a zkoumat planetu po následující tři roky.

Saturnovy prstence tvoří velmi tenká (pouze několik set metrů) vrstva drobných částic tvořených krystalky ledu, kosmického prachu až po balvany několikametrových rozměrů, které obíhají kolem planety ve tvaru prstence jako obrovská soustava miniaturních měsíců. Protože jsou prstence skloněny k rovině Saturnovy dráhy, můžeme je v průběhu let pozorovat z nadhledu či z podhledu. Původ prstenců není dosud jednoznačně vysvětlen, pravděpodobně jsou zbytkem původního materiálu, který se pro svou blízkost obří planetě nemohl zformovat do tvaru většího měsíce.

Saturn má rozsáhlou rodinu měsíců. Do konce roku 2000 jich bylo známo 30, ale bezpochyby to není konečný počet. Pouze osm z nich jsou však tělesa překračující svými rozměry stovky kilometrů, ostatní jsou drobné objekty o velikosti pouhých několika málo kilometrů. Největším měsícem je Titan, který (podobně jako Jupiterův Ganymed) je jen o málo menší než planeta Mars. Titan má hustou atmosféru a v programu sondy Cassini je i vysazení výzkumného pouzdra na povrchu tohoto měsíce.

Saturn ze sondy Cassini
 
Saturn malým dalekohledem
Základní data:
Vzdálenost od Slunce1429 mil. km
9.5 a.j.
Hmotnost5.7 x 1026 kg
95 hmot Země
Rovníkový průměr120 536 km
9.45 průměru Země
Doba rotace10.5 hodin
Doba oběhu29.46 let
Povrchová teplota-125 °C
Počet měsíců31