Měsíc lze na večerní obloze pozorovat od 11. do 23. března. Nejlepší pozorovací podmínky jsou kolem první čtvrti – 15. března, kdy na rozhraní mezi osvětlenou a tmavou polokoulí (na tzv. terminátoru) povrchové útvary vrhají zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 23. března), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.            

Březnové obloze bude vévodit Jupiter, neboť je 8. 3. ve 12 hodin v opozici se Sluncem a bude tedy pozorovatelný po celou noc.            

V březnu je na večerní obloze mnoho zajímavých objektů hvězdného vesmíru. Z dvojhvězd je to např. gama ze souhvězdí Lva, Castor z Blíženců nebo gama ze souhvězdí Andromedy. K nejzajímavějším objektům patří hvězdokupa Plejády v souhvězdí Býka, další hvězdokupy v souhvězdích Raka a Blíženců a Velká mlhovina v Orionu.            

Na denní obloze lze sledovat Slunce, naši nejbližší hvězdu. Díky dalekohledu, který odcloňuje větší část slunečního světla, jsou na povrchu Slunce viditelné sluneční skvrny. Speciálním chromosférickým dalekohledem lze pozorovat sluneční protuberance.  

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem. V případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.

Dne 20. 3. v 5 h 30 min SEČ vstupuje Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost. Začíná astronomické jaro.

Dne 27. 3. ve 2 hodiny po půlnoci začíná u nás letní čas. Znamená to, že si ve 2 hodiny posuneme hodinky o 1 hodinu dopředu. Noc z 26. 3. na 27. 3. bude tedy o hodinu kratší.  

STÁLÁ VÝSTAVA

Astronomická výstava, jejíž součástí jsou interaktivní exponáty, optické pokusy i historické přístroje a především počítače s astronomickými informacemi, animacemi a pexesem.

SPECIÁLNÍ VÝSTAVA

Nové obzory

Kosmická sonda New Horizons je tím nejrychlejším strojem, jaký kdy člověk postavil. Výstava je přímým přenosem z těch nejmrazivějších hlubin vesmíru, kam dosud pronikl hřejivý paprsek lidského poznání