Anatomie hvězdného nebe

Při pohledu na hvězdnou oblohu spatříme na první pohled nepřeberné množství hvězd. Avšak při podrobnějším zkoumání a zejména za pomoci dalekohledu na ní lze nalézt i mnoho dalších objektů, které nejen že jsou mnohdy pozorovatelsky daleko vděčnější než samotné hvězdy, ale mají nesmírný význam i pro vlastní výzkum vesmíru. Jejich studium výrazně pomáhá pochopit stavbu, vývoj a vznik kosmu. Pomineme-li tělesa sluneční soustavy, především Slunce, Měsíc a planety, kterým je věnována zvláštní kapitola, patří mezi ně především:

Hvězdy (běžné hvězdy, proměnné hvězdy, dvojhvězdy a vícenásobné hvězdy)
Hvězdokupy (otevřené hvězdokupy, kulové hvězdokupy)
Mlhoviny (reflexní a emisní, planetární, temné, zbytky supernov)
Galaxie (spirální, spirální s příčkou, eliptické, nepravidelné)

Při poznávání vesmíru je však třeba míti stále na paměti, že pozorovat můžeme pouze objekty, ze kterých k nám přichází nějaké záření. Zkoumatelný je tedy pro nás pouze objekt, který je sám o sobě zdrojem energie (například hvězda), nebo objekt, který toto záření odráží (planeta, mlhovina). Pozorování se odehrávají především v oboru viditelného světla, důležité však jsou i informace o záření o oblasti rádiové, infračervené nebo naopak rentgenové oblasti spektra. Hmotu temnou lze pozorovat pouze ve speciálních případech nebo na její přítomnost usuzovat pouze matematicky.