Měsíc můžeme na večerní obloze pozorovat od 1. do 10. května a od 27. května do konce měsíce. Nejlepší pozorovací podmínky nastanou kolem 3. května, kdy je Měsíc v první čtvrti. Toto období je vhodné zejména pro pozorování povrchových útvarů na Měsíci, neboť na rozhraní mezi osvětlenou a tmavou polokoulí (na tzv. terminátoru) útvary vrhají zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 10. května), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.

Květnové večerní obloze bude vévodit Jupiter, který je po opozici se Sluncem a bude na obloze většinu noci kromě rána. Nízko nad západním obzorem spatříme ještě planetu Mars. Ve dnech 7. a 8. května budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru a nejjasnější hvězdy souhvězdí Panny – Spiky.

 Objekty hvězdného vesmíru lze pozorovat zejména za bezměsíčných nocí, kdy světlo Měsíce neruší pozorování. Za zmínku stojí například dvojhvězda Izar v souhvězdí Pastýře nebo jiná dvojhvězda Mizar a Alcor ve Velkém vozu (přesněji v souhvězdí Velké medvědice), který je v květnu večer přímo v nadhlavníku. Na hvězdokupy se můžeme podívat do souhvězdí Herkula. Za mimořádně čisté a klidné oblohy lze spatřit i vzdálené galaxie v souhvězdích Lva, Panny, Velké medvědice či Honicích psů.

Na denní obloze lze sledovat Slunce. Dalekohledem, který odcloňuje větší část slunečního světla, jsou na povrchu Slunce pozorovatelné sluneční skvrny.

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem. V případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.

STÁLÁ VÝSTAVA

Astronomická výstava, jejíž součástí jsou interaktivní exponáty, optické pokusy i historické přístroje a především počítače s astronomickými informacemi, animacemi a pexesem.